Zamyšlení Leo Pavláta: V těchto dnech si připomínáme tři čtvrtě století od smrti malíře Jiřího Karse

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Encyklopedie charakterizují Jiřího Karse jako malíře krajin, zátiší a aktů. Zmiňují jeho studium v Mnichově počátkem minulého století, život v Paříži, kde se přátelil s malířskou a literární avantgardou i výstavy v evropských metropolích. V Karsově díle najdeme vliv expresionismu, fauvismu a kubismu, později civilismu a novoklasicismu. Jiné slovníky dodávají, že podstatou své tvorby byl Kars lyrik a romantik.

Encyklopedie charakterizují Jiřího Karse jako malíře krajin, zátiší a aktů. Zmiňují jeho studium v Mnichově počátkem minulého století, život v Paříži, kde se přátelil s malířskou a literární avantgardou, výstavy v evropských metropolích. V Karsově díle nacházejí vliv expresionismu, fauvismu a kubismu, později civilismu a novoklasicismu. A ještě jiné slovníky dodávají, že podstatou své tvorby byl Kars lyrik a romantik. 

Jeho život idylický nebyl

Narodil se 2. května 1880 v Kralupech jako Georg Karpeles v rodině židovského majitele mlýna. Otec synovu uměleckému nadání příliš nepřál. Když Georg dokončil gymnázium, nechal ho studovat na mnichovské Akademii pod podmínkou, že se bude na univerzitě věnovat i dějinám umění. Mladý muž, již s novým jménem Georges Kars, však rozhodl jinak. Zanedlouho přesídlil do Paříže a zde se stal členem avantgardní umělecké skupiny École de Paris. 

Karsův život pak krutě poznamenaly světové války. V té první bojoval v rakouskouherské uniformě na ruské frontě. Ta druhá z něj po letech úspěšné tvorby učinila jako ze statisíců jiných Židů vyhnance.

Tak Kars musel již v roce 1936 opustit kvůli občanské válce dům, který se ženou vlastnil ve Španělsku. Vrátil se do Paříže, ale ani tady se necítil v bezpečí a raději odešel do Čech. V červnu 1938, po umělcově velké retrospektivní výstavě v Praze, se zde manželé Karsovi nastěhovali do nového bytu, ale o čtvrt roku později je mnichovská dohoda přiměla k návratu do Paříže. V Praze přitom umělec, nazývaný ve vlasti Jiří, zanechal 150 vlastních, jemu nejbližších děl, a neméně početnou jedinečnou sbírku grafických listů a kreseb moderních francouzských umělců.  

Německá okupace Francie zastihla manžele Karsovy nedaleko Lyonu, odkud se štěstím uprchli do Švýcarska. V curyšském exilu již Jiří Kars jen přežíval. Historici zaznamenali provokace agentů gestapa, jímž byl vystaven, tíživé podmínky obživy, deprese, které prožíval při zprávách o pronásledování Židů a smrti svých přátel. Předválečný svět, který ho těšil, zmizel a v tom, který se po osvobození rýsoval, žít nechtěl. Před 75 lety, 5. února 1945, Jiří Kars ukončil své bytí skokem z okna ženevského hotelu.

Svého tvůrce nepřežila ani všechna díla, která v Praze zanechal. Gestapo je zabavilo a konce války se dožilo jen jejich torzo. Splnilo se pouze poslední umělcovo přání; být pochován do rodinné hrobky. Stalo se tak v červnu 1949, kdy Karsovy ostatky byly uloženy na Novém židovském hřbitově v Praze.