Zamyšlení Leo Pavláta: Židé tančí s Tórou

11. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Včera večer začal jednodenní svátek Simchat Tora neboli svátek Radosti z Tóry.

Svátek Radosti z Tóry, který se v Izraeli slaví o den dříve než v diaspoře, oslavuje ukončení každoroční četby biblických Pěti knih Mojžíšových a zahájení nového cyklu čtení. Během bohoslužby tak na slova posledního oddílu Tóry další předčítání navazuje úvodním oddílem od „na počátku stvořil Bůh".

Symbolickým propojením počátku a konce se takto vyjevuje, že ani naučení Tóry nemají začátek a konec, že první i poslední je v ní pro člověka spjato jako věčná inspirace.

Opakující se cyklus četby, který evokuje uzavřený kruh, se pak odráží i ve zvyklosti zvané hebrejsky hakafot neboli obcházení, jež čtení z Tóry předchází. Posvátné svitky jsou vyňaty ze schrány, kde jsou uloženy, a muži s nimi v tanci sedmkrát obcházejí synagogu.

Po každém obejití předávají Tóru tomu, kdo ji dosud nedržel, aby se s ní každý mohl při obcházení radovat.  Jak praví chasidské rčení: „Na Simchat Tora si svitky přejí tančit a my jsme jejich nohami." K tanci ostatně odkazuje i hebrejská Bible, když popisuje, jak rozradostněný král David před Bohem „bujaře poskakoval, točil se a skotačil".

Tanec mužů se svitky Tóry doprovázejí děti a zpěv - na nápěvy dávné i nové, z místní i vzdálené tradice. Slova opěvují Tóru, Boží pomoc a Jeruzalém, krále Davida i Šalomouna, dávají zaznít víře v budoucí shromáždění Židů v zemi praotců.

Odkazy na židovské rituální obcházení možno najít již v Bibli. Než padly hradby Jericha, Izraelité je sedmkrát obešli. V době jeruzalémského chrámu poutníci obcházeli jeho oltář. A sedmero obcházení synagogy také není jen zvláštností svátku Simchat Tora. Krátce před ním, o posledním dnu Svátku stanů Sukot, věřící rovněž obcházejí sedmkrát synagogu, tentokrát však za pronášení kajícných hymnů a proseb.

Tyto zvyklosti mají bezesporu symbolický význam: hakafa – obejití – představuje završení kruhu, a úzce tak souvisí s ideou dokonalosti stejně jako číslo sedm, s nímž je obcházení o svátku Radosti z Tóry spjato. Sedmkrát však také nevěsta při židovském sňatku obchází ženicha.

Při zasvěcení nové synagogy ji věřící sedmkrát obcházejí se svitky Tóry a sedmero obcházení provází i zasvěcení nového židovského hřbitova. A kdo má rád legendy, možná si vzpomene, že při oživování golema měl i rabi Löw sedmkrát obejít jeho ještě nehybné hliněné tělo.

Sedminásobné obcházení synagogy v tanci při svátku Radosti z Tóry naproti tomu legendou není. Prokázáno je již od 16. století, kdy tuto zvyklost zavedli kabalisté v Safedu v Zemi Izraele.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio