Západní zeď v Jeruzalémě spojuje židovskou minulost a přítomnost

29. květen 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Na dnešní den letos připadá Den Jeruzaléma – podle židovského kalendáře výroční den sjednocení města pod izraelskou svrchovaností roku 1967. Tohoto dne se Židé po dlouhých desetiletích mohli opět pomodlit u posvátné Západní zdi.

Když zničením ohrožený Izrael před 55 lety porazil během šesti červnových dnů sousední arabské státy, symbolem jeho vítězství se stalo ovládnutí východní části Jeruzaléma s jeho Západní zdí. Necelých 60 metrů dlouhá a 40 metrů vysoká zeď o sedmi řadách pískovcových kamenů, která ohraničovala vnější nádvoří druhého jeruzalémského chrámu, je pro Židy od jeho zničení roku 70 nejposvátnějším místem.

Hebrejsky se mu říká Kotel hamaaravi, tedy právě Západní zeď, ale v obecném povědomí toto místo zdomácnělo ve spojení s pláčem jako Zeď nářků. Odkazuje se tak na dojetí nesčetných Židů, kteří se sem ještě před ustavením Státu Izrael chodili po celá staletí modlit, ale název evokující slzy měl i hlubší podtext: byl zkratkou pro vyjádření smutku nad dávno ztracenou židovskou náboženskou a politickou svrchovaností v zemi předků.

I proto se ve sjednoceném Jeruzalémě Západní zeď stala středobodem zájmu. Fotografují se u ní státníci a celebrity, Židé zde slaví své svátky. A nejen oni dle dávné tradice vkládají do škvír mezi kameny papírky s osobními přáními s vírou, že se naplní. Dnes si je toto možné dokonce zajistit pomocí služby on-line. Papírky nikdo nezahodí. Ti, kdo o místo pečují, vyjmuté lístky – protože musí být místo pro další – ukládají do posvěcené země.

Na druhé straně ne všichni Židé vzhlížejí k Západní zdi s pohnutím. I u nás z překladů známý rabín a současně filosof Ješajahu Leibowitz se o její náboženské centralitě vyslovil s despektem. A psychoanalytik Sigmund Freud ve stejné souvislosti hovořil o „špatné zbožnosti“.

Dodejme, že do izraelské vnitřní politiky již léta zasahují požadavky izraelské ženské lidskoprávní organizace, která u Západní zdi usiluje o náboženský projev vyhrazený v judaismu mužům: modlitbu se zpěvem, modlitebními řemínky a rouchy, se čtením z Tóry. Jedná se o spor nábožensko-právní, který však již přímo u Západní zdi vedl k násilným střetům.

A Západní zeď zasahuje i do mezinárodní politiky. Podle nepřátel Izraele žádný jeruzalémský chrám nikdy neexistoval a zeď s prostranstvím před ní, arabsky Al-Burák, je stavbou kananejskou, případně se má jednat o opěrnou zeď mešity al-Aksá. Důvod takových, archeology vyvrácených tvrzení, je zřejmý: Západní zeď spojuje židovskou minulost a současnost – a to pro odpůrce židovské přítomnosti v Jeruzalémě a obecně v Izraeli není přijatelné.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio