Zazděná dětská oběť i šlapání po Neronovi, to jsou plzeňské dějiny ve Starém Plzenci
Ve Starém Plzenci nedaleko Plzně se v minulosti nacházelo slovanské hradiště s knížecím hradem, později dvěma kostely a rotundou. Rotunda svatého Petra a Pavla tam stojí dodnes a pro veřejnost je přístupná pouze v určité dny. Okolí rotundy je ale zajímavé samo o sobě a každý si tak může kdykoliv udělat krásnou procházku na toto historicky významné místo.
První písemná zmínka o slovanském hradišti Hůrka pochází z roku 976, kdy si jistý kronikář poznamenal, že došlo k bitvě Čechů proti Bavorům pod hradem Plzeň. „Češi v bitvě zvítězili. Ale když kronikář zmiňuje bitvu pod hradem Plzeň, tak tím nemyslí dnešní město Plzeň, protože to neexistovalo ještě zhruba dalších tři sta let. Měl na mysli právě toto přemyslovské hradiště nad řekou Úslavou na vysoké ostrožně,“ vysvětluje Jan Benedikt z Centra služeb pro turisty pod Radyní.
Na Hůrce je možné obdivovat dodnes stojící románskou rotundu, která byla zasvěcena nejprve jen svatému Petrovi, později i svatému Pavlovi. V určité dny je možné prohlédnout si i její interiér, jinak je pro návštěvníky uzavřena. Uvnitř se nachází oltář, na kterém se prováděly různé náboženské rituály. A zajímavá je zde i podlaha. „Když se podíváme pod nohy, spatříme repliku původní dlažby. Na dlaždicích vidíme císaře Nerona a bájného gryfa. Tyto dlaždice byly na zemi proto, aby věřící symbolicky šlapali po císaři Neronovi,“ vysvětluje Jan Benedikt. Stáří rotundy není podle jeho slov jisté, badatelé se přiklánějí k názoru, že stavba vznikla ve druhé polovině 11. století.
Stavební oběti v základech kostela
Původně stávaly na vrchu kromě rotundy sv. Petra a Pavla ještě dva kostely. Kostel sv. Vavřince a kostel sv. Kříže. V základech kostela sv. Kříže byla na počátku 20. století nalezena dětská stavební oběť a také oběť odsouzence bez levé dlaně a pravého chodidla. Oba dva svatostánky zanikly v 19. století a dnes je možné na místech, kde stávaly, spatřit pouze jejich relikty a půdorysy.
„Zánik celého hradiště nastal ve 13. století, kdy v roce 1266 Přemysl Otakar II. svěřil patronát nad zdejšími kostely chotěšovskému klášteru. Tím započal úpadek, který později dokončil jeho syn Václav II., který kolem roku 1295 založil deset kilometrů severozápadně odtud město Nová Plzeň, které postupně převzalo většinu úřadů i mnoho obyvatel Plzně původní,“ uzavírá Jan Benedikt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
