Zdeněk chtěl ženu bez ambicí a nevtipnou, říká o legendárním textaři Helena Sedláčková Rytířová
Helena Sedláčková Rytířová pochází z inženýrské rodiny, právě proto ji bohémský svět přitahoval. Jejím prvním manželem byl herec Petr Čepek. V divadle pak poznala legendárního textaře Zdeňka Rytíře.
Helena Sedláčková Rytířová je režisérka, fotografka a spisovatelka. Nedávno se vdala za nekorunovaného českého krále rokenrolu Pavla Sedláčka. „Kuriózní je, že my se za celá léta nikdy nepotkali, a to máme na tisíce známých. Setkali jsme se až po smrti mého muže. On chystal kuchařku, ale neměl fotografa, tak mě oslovil.“
Báječná ženská
Její druhý muž, Zdeněk Rytíř, napsal na dva tisíce písňových textů, které zpívali snad všichni naši přední zpěváci a zpěvačky. Letos by slavil osmdesátiny a jeho tvorbu připomene vzpomínkový koncert. „Mně se jeho texty zdály všechny geniální. Dělala jsem teď knihu Telegram s adresou svět, která je jen z jeho textů. Musela jsem jich vybrat jen 170 a bylo to strašně těžké.“
Dodnes si většinu jeho textů pamatuje nazpaměť. „Byla jsem vždycky první, komu ten text dal přečíst a vždycky se mi to líbilo. On byl taky vždy spokojenej, nikdy jsem od něj žádné pochyby neslyšela.“
Na koncertě zazní hity jako Chtěl bych být medvídkem, Zvonky štěstí, Včelka Mája nebo Báječná ženská. „Inspiraci k Báječné ženské měl doma, tím se můžu chlubit. Ale jinak moc romantický nebyl. Když už byla ženská báječná, tak si ji musel vzít i báječný chlap. Vyvažoval,“ usmívá se při vzpomínce. „Milovala jsem jeho humor.“
S nadsázkou přiznává, že když psal, byl nesnesitelný. „Nesměla jsem klepat řízky, luxovat, děti jsem musela odvézt do lesa a nesměly mít žádné hračky, které vydávaly nějaké zvuky. Potřeboval absolutní ticho. Ale psal většinou v noci, život s ním byl pěkný.“
Pocta Zdeňku Rytířovi
Kdy: úterý 12. listopadu 2024
Kde: Divadlo Broadway
Hosté: Václav Neckář, Petr Janda, Lenka Filipová, Jindra Polák a další. Na koncertě zároveň proběhne křest knihy jeho textů Telegram s adresou svět, který pokřtí Helena Sedláčková Rytířová a Marta Kubišová
Za režii může studio
Její profese zůstala upozaděná. „Mně to nevadilo. Já žádné ambice neměla. Když mě žádal o ruku, řekl, že chce ženu, která nemá ambice, není vtipná ve společnosti a nevypráví historky. Od toho, že je tam on. A když to tak všechno vyjmenoval, tak na konci řekl ‚… a ponožky chci do ruličky‘. A já to všechno splňovala,“ směje se.
Ke své profesi se později dostala. „Zdeněk nechal vybudovat studio, a to byl velmi šťastný. Nemusel nikam dojíždět. Ale když nastala revoluce, přestal být hlad po české muzice a studio leželo ladem. Můj muž vymyslel, že by se tam dal dělat dabing. Ujala jsem se produkce, vzala jsem si na to režiséra Jiřího Hanibala a naše první zakázka byl animovaný japonský seriál Candy, který měl 140 dílů. Pan režisér jich udělal 51 a řekl, že tím končí. Ten seriál byl fakt šílený, ale dodělat se musel. Zdeňka napadlo, ať se tedy režie ujmu já.“
Napsala také několik kuchařek a tři romány. Jak se dostala k profesi spisovatelky? Jakou kuchyni ráda vaří? Jakou básničku ji naučil Vladimír Menšík? Nelákalo ji také herectví? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.