Zdeněk Junák - herec

8. březen 2012
Zdeněk Junák v Tandemu
0:00
/
0:00

Zdeněk Junák byl hostem Tandemu Jana Rosáka. Dozvěděli jste se například, co ho v běžném životě štve a co se mu líbilo na herecké profesi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem je na své sportovní čáře, a tak vám hezký den přeje Jan Rosák. Naproti mně už sedí velmi sympatický muž s nezaměnitelným hlasem. Patří mezi nejpopulárnější české herce. Na divadle má za sebou krásné role, třeba Doolitle v My Fair Lady ze Zelňáku nebo roli Harolda z Jesus Christ Superstar. Rád hraje v Charlieově tetě doktora Spatika. Mohl bych jmenovat mnoho dalších postav, ale tyto role oceňují především Brňáci, protože on hraje v Městském divadle v Brně. My, co bydlíme těch 200 a dál kilometrů, ho zase oceňujeme jako filmového herce třeba z filmu Dědictví anebo kurvahošigutentag, v pohádce O princezně se zlatým lukem a samozřejmě ho známe jako jednoho z předních četníků ze seriálu České televize Četnické humoresky. Zkrátka a dobře pozvání do Tandemu přijal dnes herec Zdeněk Junák. Já vás vítám, Zdeňku, dobrý den.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Děkuju za pozvání. Dobrý den vám všem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na začátek mám pro vás písničku. Tedy ne pro vás, Zdeňku, protože tu písničku jste přinesl vy. Mám ji pro naše milé posluchače. Doufám, že se bude líbit.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdeněk Junák zpíval píseň, kterou složil Vladimir Vysockij a Zdeněk Junák jeho písničky rád zpívá. Jak jste slyšeli, zpívá je moc dobře. Jenomže než se dostaneme k době, kdy se dostal Zdeněk Junák k písničkám Vladimira Vysockého, tak bych se rád dostal k době, kdy jste se, Zdeňku, narodil. Předpokládám, že vy Brno prostě nezapřete.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
No, tak v Brně jsem se nenarodil, ale jsem Moravák. Narodil jsem se na Hané. Já jsem se narodil, Honzo, představte si, v Kroměříži.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ježiš, ale to jsme vod sebe kousek. Já v Ivanovicích na Hané, no, to jsme 20 kiláků vod sebe.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Tak je to úžasný. V Kromclu, ano. Tam jsem se narodil na Mikuláše 6.12.1951, takže vlastně loni jsem se dožil 60 let a teď už mi táhne na 70.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je ten horší pohled na tu šedesátku.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Je pravda ta, že v rodině jsme nikdy neměli žádné herce profesionály. I když můj tatínek byl kdysi, protože můj tatínek je vlastně, jak bych to řekl, potravinářský chemik, přes potravinářský průmysl, a tak se různě tloukl po jihomoravských cukrovarech a vlastně největší část svého života jsem prožil v Uherském Hradišti. A tam jako do dneška, že jo, můj tatínek už nežije, ale maminka a brácha a tak dál a tak dál. No a když jsme byli v Kelčanech, tam byl taky cukrovar, to je na Kyjovsku, tak tam byl velký ochotnický soubor a můj tatínek byl ochotnický milovník. A moje maminka, aby ho snad hlídala, tak tam dělala suflérku, protože můj tatínek byl hezký muž.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z portálu si ho jistila.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Si ho jistila z portálu. A my jako děcka jsme zas hráli děcka, když byly potřebný v tom kterém kuse. No, že by to ovlivnilo tohle to, to ne. Já potom, jak jsem bral rozum, tak já jsem chtěl mít daleko lepší povolání, jo, jako třeba být hasičem, protože můj strejda byl hasič. A von, když byly takový ty na těch fotbalových hřištích, takový ty slavnosti, ježíši, ty přilbice nablejskaný a ty uniformy, to se mi tak líbilo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To lidi čuměli.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
No, jejda. Pak jsem chtěl být mašinfírou, protože tam jako do cukrovaru jezdila lokomotiva, že jo, taková mašinka. Tak takový jako povolání mě braly.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vás bralo? Spíš ty uniformy nebo to povolání samotné?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Za prvé uniformy a potom to, že mašinfíra je neustále umazanej, že se nemusí mejt, jsem si jako myslel. Pak jsem chtěl být svýho času kominík, to mě taky bralo, že bych se nemusel mejt a tak dál. No a potom s přibývajícím věkem samozřejmě, pak přišlo gymnázium, teda tenkrát, za mých časů to bylo SVVŠ, to byla dvanáctiletka, že jo, střední všeobecně vzdělávací škola. To už jsme byli ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Přátelé, prosím vás, omlouvám se, je to Staré Město. Oni si totiž vybojovali Staroměšťáci samostatnost, takže teď je Staré Město, pak je Uherské Hradiště, pak je Morava a tak dál a tak dál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tehdy to bylo Staré Město u Uherského Hradiště.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, ano. Takže, tam jsem chodil na SVVŠ, že jo. A tam už jsem se dostal třeba k literatuře Raymonda Chandlera a mým románovým hrdinou je Phill Marlow a to jsem zase chtěl bejt dobrej advokát, že bych ty ženy, který za ním chodějí v tom románu, jsem si tak představoval, že.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně už je to úplně jasný. Vám se vždycky líbila taková ta vnější stránka, prostě to, co je vidět ve filmu. To povolání samotný... jsme na tom úplně stejně, mně se taky líbilo oslňovat ženy při tom soudním přelíčení. Ale to učit se potom, já jsem studoval práva, učit se ty právní, ne, ne, ne.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Že jo, to až potom, když člověku k tomu čichne. Ale já jsem k tomu nikdy se tak daleko nedostal, protože já jsem vždycky inklinoval nějak k muzice, že jo, byly housle, potom v 60.letech přišly Beatles, tak byly kytary a tak dál. Škoda, u ničeho jsem zas až tak moc nevydržel. Je teda pravda ta, že ti naši vinařští romantici, což jsme vlastně hráli, teďko mám tu písničku Píseň o kamarádovi, tak už vlastně 15 let spolu držíme dohromady. A já tam teda šmrdlám na tu kytaru, mám tam vynikajícího jednoho mýho kolegu Igora Vavrdu, kterej byl skvělej kytarista nebo je skvělej kytarista. Říkám, Igore, kdybys mi jednou tejdně dával hodinu na kytaru, víš, jakej já bych byl kytarista. On říká: Na co by ti to bylo? Na co by ti to bylo? No a potom vlastně, jak se tak různě vracím zas zpátky do těch 18 let mýho věku, jak se blbne s kytarama u vohňů, tak mí sousedi měli v rodině herce, opravdu profesionála, který se jmenoval Miroslav Suchý a byl členem hradeckýho divadla v Hradci Králové, tenkrát to divadlo se jmenovalo Vítězného února. A ten mi řekl, co chce dělat po maturitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to bylo zcela logický vyústění všech těch dětských tužeb, který vždycky měly takovou tu hezkou vnější stránku, takovou tu formu krásnou. A vyústění tý formy je pochopitelně být hercem.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešní Tandem představí mého hosta, herce Zdeňka Junáka jako herce samozřejmě, po té profesní stránce. Ale já bych vám ho teď rád představil, respektive aby se sám představil, jako člověk. To znamená, Zdeňku, co vás takhle jako chlapa, jako člověka, jako Zdeňka Junáka štve a naopak co vás těší?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Co mě štve? Tak za prvé bych to vzal, jdem jako z toho mýho pohledu, že už jsem přece jenom ten šedesátník a když se třeba koukám na svý mladší kolegy, tak já pořád, ať jsem, jakej jsem, tak si myslím, že jsem romantik. To znamená, vejde-li žena do místnosti a já sedím, tak si stoupnu. Teď jako umím zdravit, jako přijdu a pozdravím dobrý den. Je to jedno, jestli jsem starší nebo mladší, jo, prostě každej říká, proč já bych ho zdravil. Jo, prostě dobrý den pozdravím. To je slušnost. Potom nepoužívám za každým slovem ty vole, to se dneska strašně nosí. A v přítomnosti žen už vůbec nemluvím sprostě. A když chci vypustit nějakýho vopravdu, něco.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šrapnel.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, řeknu, přátelé, promiňte, omlouvám se, ale jinak se to říct nedá a teď to tam jako prásk. Takže, třeba to mládí, mě tak trošku jako štvou, že se neumí dneska chovat. A notabene, abych si já nechal něco zaplatit od děvčete, neexistuje.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak to není výchovou třeba tohleto.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Myslím si to, myslím si to. Odbočím jenom tak lehce, že třeba my jezdíme na ty dovolený, neříkám kam, já řeknu do píp, abychom nedělali reklamu. A ty, když nás vezou z toho letiště tím autobusem a teď tam různě ty lidi nastupují, tak jako jenom starší sem tam řeknou dobrý den, ale děcka ne. A to moje žena vždycky říká, ty děcka nezdraví. Říkám, no tak když nezdraví tatínek, tak se nediv, že jo. No, tak to je jedna věc. A potom druhá věc, protože nejsem člověk netečný ke svému okolí, tak ta naše politická situace, ta mě teda vopravdu, Honzo, ta mě dere, ta mě dere. Já vopravdu jsem byl u každejch voleb, volím jako jistou stranu, nebudu to říkat a vždycky jsem jim vkládal obrovské naděje. Věřil jsem jim, že to, co mají v tom programu, že se bude plnit. A vono se to potom rozmělní, pak se to různě přebíhá, pak se člověk dozví, že vlastně ta práce těch poslaneckých klubů určí, jak to mají volit, co mají volit, i když se mu to stokrát nelíbí a tak dál. A potom, když se dívám na ty politické debaty, dejme třeba pořad pana Moravce, tam ti politici sedí proti sobě, tak třeba co mě teda .. Já nemůžu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste se úplně votřás.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Když politik řekne: Promiňte, ale vy lžete. No, tohle to mi někdo říct veřejně, že lžu, tak se vymrštím, dostane takovej flákanec, protože já jsem zemitej Moravák. Jako já pochopím, že někdo řekne, promiňte, mýlíte se, promiňte, ty informace nejsou zcela přesné, promiňte, jo. Anebo se otřou o prezidenta. No, kde to jsme? Kde to jsme? A to mně teda hrozně vadí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem, když mluvíte o prezidentovi, tak to je výborná příležitost zeptat se vás, co si myslíte o přímý volbě? Myslíte si, že jo, nebo ne?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Já bych byl pro přímou volbu, ale zase, že jo, abychom nevolili.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Může se klidně stát prezidentem kdokoliv, virtuální figura.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Já teda poslouchal jsem takovou debatu, teď jako, promiňte, posluchači stanice Region, Rádia Region. Říkám to přesně?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Český rozhlas Region.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Český rozhlas Region. Nechci nějak ovlivňovat, ale poslouchal jsem tuhle takovou jednu debatu a já bych se k ní přiklonil, já bych nechtěl, aby byl prezidentem politik, aby se objevil někdo, někdo, kdo je osobností pro tento stát. A já bych jednoho měl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, schválně.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Je to Honza Železný, jako oštěpař.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy myslíte oštěpař Honza Železný?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Jako podívejte se, mluví světovými jazyky. Jakou má pravomoc prezident? Prezident v podstatě reprezentuje, je to chytrý člověk, je osobnost, ve světě ho znají a není zničený žádnými politickými avantýrami, žádnými politickými prostě excesy, nebo jak bych to řekl. To je můj názor, může s tím někdo souhlasit, nemusí. Protože politik, když to zase bude taková ta třenice mezi těmi politiky, to bude špatný. Já třeba osobně jsem tak věřil straně VV, tak jsem jim věřil. Podívejte se, co z toho je. No, nic. Takže, to jsou věci, který mě teda vopravdu jako nenechávají klidným a ty mě teda opravdu štvou.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli si vzpomínáte, tak poslední údaj z kariéry mého dnešního hosta, herce Zdeňka Junáka byl, že Miroslav Suchý, herec tehdy Divadla Vítězného února v Hradci, mu doporučil, jestli by nechtěl studovat herectví. Zdeněk Junák naštěstí tuhle tu vějičku chytil. A rovnou jste šel na školu?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano. On mi nabídl, že se mu přijet do Hradce Králové podívat, jak vypadá divadlo z druhé strany. Podotýkám, přátelé, tenkrát nebyly dálnice jako teď, to se psal rok 1969, takže to byly okresky, že jo. Ale teda můj tatínek mě naložil do auta, jeli jsme se tam podívat. A mně se to, ne, že by mi to učarovalo, mně se to líbilo. Mně se líbilo, že herci jsou nebo, pardon, jsme, budu se tam počítat, takoví jako exhibicionisti. My mluvíme tak nahlas, aby nás slyšeli až prostě v Přešpurku, jo. Když jdu do obchodu a řeknu 10 rohlíků, tak paní, co už je u dveří, říká: Jo, vidíte, na rohlíky bych zapomněla a vrací se zpět, že jo. No a to se mi strašně líbilo, že jo. Von, když jde na ryby a chytne deseticentimetrovou bělici, tak von zešílí, co to je za sumce tak dál. Tak to se mi líbilo. Tak jsem se vrátil domů a říkal jsem tedy, že bych to zkusil. A on mi napsal doporučující dopis pan Suchý pro Stanislava Zindulku, tehdejšího člena Divadla Bratří Mrštíku, dneska je to městské divadlo, kde jsem v angažmá. A tak jsem se, Honzo, v roce 1969 na podzim, v listopadu s tímto doporučujícím dopise zjevil ve vrátnici Divadla Bratří Mrštíků.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyjukanej Zdeněk Junák.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Z Uherského Hradiště. Sedl jsem si tam a čekal jsem. A teď si představte, že se otevřou dveře a vešel Jiří Tomek. Tenkrát se ještě směl promítat film Všichni dobří rodáci. A já jsem to, tenkrát herec, který byl na plátně, to byl zjev. To ne dneska, nazdar, pocem a dej si se mnou, jo, jak se pokřikuje, to ne. Já jsem tam seděl, šílel. Do toho Jiří Bušek, paní Pistorová. A najednou se objevil Stanislav Zindulka a tenkrát byla ta inscenace z Brna Sladký Jim nebo tak nějak se to jmenovalo. Petr Kostka, Jana Gazdíková a právě Standa Zindulka. Tou třesoucí se rukou jsem mu podal ten dopis. On se na to podíval a říká: Tak pojď do klubu, já to s tebou zkusím. A tak jsme šli do klubu, on mi řekl, ať mu řeknu nějakej vtip, ať mu něco zazpívám, ať mu řeknu nějakou historku. Tak jsem něco říkal a on říká: Víš co? Já to s tebou zkusím. Tak si napsal moje telefonní číslo, tenkrát mobily nebyly. Říká: Já zavolám rodičům, domluvíme se a potom přijedeš příští tejden a já ti vyberu nějaký věci a tohle to. Takže, v tom listopadu 1969 jsem se zjevil v klubu Divadla Bratří Mrštíků a, Honzo, tak tam sedím dodnes.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem chtěl říct, že to jste netušil, že se vám stane osudným.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Je teda pravda, že s malýma přetržkama, rok jsem byl ještě v angažmá v Gottwaldově, dneska ve Zlíně, v Divadle pracujících. Pak jsem byl rok na vojně tady v Armádním uměleckém souboru, 17 let jsem byl v Mahenově činohře. A teď jsem už vlastně od roku 1992 v Městském divadle Brno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte, ještě zpátky k té JAMU, kdo byl s vámi v ročníku?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Kdo byl se mnou ročníku? Tak třeba Míla Mejzlík, který je tady v angažmá, že jo. Potom, já nevím, že jo, Karel Mišurec, Zdena Haláková, Vláďa /nesrozumitelné/ už zemřel, Vláďa Míka. Mimo jiné to byl syn Zdeňka Míky, kterej šéfoval vinohradské divadlo. Dana Matějková, Lubka Sonková, Jirka Vacek, Láry Horčica, Víťa Kryške. Nezapomněl jsem na někoho? Eva Rovenská, Věra Řebounová a moje maličkost. A v podstatě u divadla už teda moc nás není.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Koho že si vybere Zdeněk Junák z klasiků českého humoru? Já už to vím, no a bude to tedy opravdu velikán. I když možná, že vám ho představí tady, jak ho třeba neznáte, jako pana profesora.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, ano, přátelé, byl to můj profesor Boleslav Polívka a profesor proto, protože já, když jsem studoval JAMU, tak jsem byl první ročník a on byl čtvrtý ročník. To znamená, my, když jsme šli do druhého ročníku, tak on odcházel tenkrát už do prvního angažmá do Divadla Na provázku, dneska je to zase zpět Husa na provázku, že jo. To se jmenovalo Husa na provázku, ale v těch normalizačních, v té normalizační době tomu lidi připisovali to A a K.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kvůli Husákovi se to nemohlo.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Husák na provázku, takže se to muselo prostě předělat. A tak tam nastoupila paní Ryšánková, profesorka Ryšánková, která nás učila pohybovku a tak dál a v Bolečkovi probudila tu klauniádu a pantomimu. Tak mu nabídla, aby nás jako vedl, co se týče té pohybové průpravy. No, tak bylo to úžasný, byla to nádherná doba. Místo, kde jsme to trávili, tak to byla Kavárna Slavia, že jo. A Boleček nám vyprávěl, to už tenkrát jezdil do tý Itálie, do toho světa, tak nám vyprávěl ty historky, ty zážitky, jako to je a učil nás ten pohyb, abysme něco teda uměli, tu pantomimu a klauniádu. I když já si myslím, že to člověk v sobě trošku musí mít. Takže, to je můj jako komik, protože já s ním, teďko už teda momentálně ne, ale hráli jsme spolu ve dvou představeních, a to byl Keen IV. a posléze potom Čekání na Godota. A teďkon ještě občas, když mi to čas dovolí, tak Boleslav má takovej pořad, říká tomu, to je onemanshow takový, Nad zlomenou nohou. Tenkrát, když si zlomil těžce tu nohu, tak přece jenom to divadlo měl na těch zádech, tak musel něco dělat. Tak v kolečkovém křesle vždycky byl přivezen na jeviště, tam si pozval nějaký hosty a teď se vedla taková prostě debata.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nad zlomenou nohou.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, ano. Takovým stálým hostem byl Jirka Pecha a vždycky si přizval někoho. Tak několikrát jsem tam byl i já, různě jsme s ním jezdili po vlastech českých a tak dál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak si teď pana profesora poslechneme.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O rudém vínu zpíval Zdeněk Junák, můj dnešní host, doprovázen dalšími Vinařskými romantiky. To je hezká kapela, příjemně jste se nazvali. K tomu vínu máte i bližší vztah, nejenom že zpíváte o něm?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, máme jednoznačně všichni k vínu kladný vztah, i když teda zpíváme sice o vínu rudém, ale já teda upřednostňuju bílé.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych vás tipoval na ryzlink, co?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Hm, ryzlink, ale spíš takový kulatší, takový třeba Chardoney nebo Veltlín, když se vyvede nebo Savignon, tak to jsem úplně ztracenej.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vůbec, když se vyvede. No, ale zpátky od vína zase k vaší herecké, ale, pozor, taky pěvecké kariéře. Takže, v současné době hrajete v Městském divadle v Brně. Myslím si, že rolí máte dost, že si nestěžujete určitě. Kromě toho děláte dabing. Ale na co byste nás třeba teď, na sebe myslím, do městského divadla pozval?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Víte, na co bych vás pozval? Jak už jsme se bavili o tý politici a vo tom, tak já bych vás teď pozval na naši novou premiéru, měli jsme ji 4.února a to je představení Pierra Corneie Cid. Cid je úžasná hra o čestnosti, o cti, o velké lásce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrajete to tak klasicky, jako když to hrával Gérard Phillip?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, hrajeme to klasicky. Scéna je vlastně ve formě nebo ve formátu teda arény španělské, máme tam takový tanečníky, 2 kluky a 2 holky, kteří hrají taky občas, dělají tam takový mezihry. A hrajeme to vopravdu v klasických kostýmech tý doby, prostě nádherná doba toho Rudolfa II., ty velký, pan Werich v Císařově pekaři a Pekařově císaři. Prostě vopravdu jako je to děláno tak, jak si myslím, není to žádná nějaká avantgarda a podobně. A víte, já mám takovou sérii, hraju prostě ve veselohrách. A jak už jste vzpomínal Charleyovu tetu, Brouka v hlavě, Sluha dvou pánů, Škola základ života a ty lidi řvou smíchy. Já jsem vždycky říkal, já bych tak rád, když přijdu na to jeviště, aby bylo hrobové ticho, když jsem tam já a mluvím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Popřípadě, kdyby se slza zaleskla.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Tam je takový ticho, že se lidi bojí zakašlat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při Cidovi.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Při Cidovi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy hrajete?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Já hraju toho Dona Diega, což je otec vlastně Rodriga, toho Cida, který vlastně dostane tu facku od toho Dona Goméze, kvůli té facce se to všechno. A proto jako jsem se vracel k tomu, že tenkrát facka, to šlo na čest, to šlo na dřeň. No a dneska, že jo. No, zase bych se vracel zpátky a tak. Takže, na tohle to bych vás pozval. A potom na hudební scéně, sice v tom nehraju, ale pozval bych vás na Jekylla and Hida. Jekyll and Hyde, myslím si, že, nakonec hlavní představitel Dušan Vitázek je teď za to nominován na cenu Thálie, což mu přejeme, aby to dostal. Tak to jako jo. A pokud byste chtěli s dětma, tak si myslím, že máme pěknej muzikál Krásku a zvíře nebo Sněhurku a sedm trpaslíků anebo Merry Popins. To jsou fakt pěkný. A jinak, když se chcete smát, ještě vás zvu na rozvernou veselohru Škola základ života. Pokud si, posluchači, myslíte, že nejdřív byl film Škola základ života a Cesta do hloubi študákovi duše, není to pravda, nejdřív byla hra a podle ní vznikly ty dva filmové scénáře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale můj dnešní host Zdeněk Junák velice cudně zamlčel, skromně, že na tu Thálii byl nominován taky za Adama Béra.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, Adama Béra v muzikálu Koločava, takže jsem si užil tu slávu. Já to mám rád. Nedělám divadlo kvůli cenám, chraň Bůh, jo, ale jako si to člověk užije, že třeba, já nevím, pak vám volají kamarádi a to je škoda, že jsi to nedostal. Mě tohle to nemrzí, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už být nominován je hodně.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
A ještě navíc tenkrát vopravdu, jak je te večírek, tak jsem se ještě měl možnost naposledy vlastně potkat s panem Brodským tenkrát, takovej jako úžasnej zážitek.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdeněk Junák je člověk a herec s životem celkem srozuměný, spokojený, což se mi moc líbí. Nestěžuje si. Když si stěžuje, tak si stěžuje opravdu na správném místě a na ty správné věci. Ale přece jenom samozřejmě i v životě každého, herce samozřejmě nevyjímaje, možná navíc ještě, protože život herce je v mnohých momentech takový exhaltovaný, vyhraněný, vyšponovaný, může dojít k momentům, kdy stéká po zádech ten pověstný čůrek studeného potu. Stalo se vám to?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, ano. Stalo se mi to, tak samozřejmě. Jsou to lehká okýnka, že jo, v tý paličce, v tý hlavičce, když jsme na to jevišti. Ale měl jsem na samém počátku své kariéry herecké, to jsem byl v angažmá ve Zlíně, tedy v tehdejším Gottwaldově, to se psal rok 1974, a já jsem v Brně měl děvče, byl jsem mlád tenkrát. A byl jsem tady jako v tom Brně, jsem byl tedy řešit nějakou milostnou záležitost, že jo a teď jsem jako jel do Zlína autobusem, normální linkou a byla zima, byla zima jako hrom, sněžilo a tak dál. Ten autobus jel 16.20 z Brna.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, že si pamatujete.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Jezdily dvě linky, přes Hradiště nebo přes Kroměříž, Kvasice. A já jsem jel tady tím Kroměříž-Kvasice touto tratí. Samozřejmě dálnice nebyly a tak dál a tak dál a ten autobus přijížděl za 5 minut třičtvrtě na sedm do Zlína. A v 7 se tam začíná a hráli jsme Strakonického dudáka, já hrál Švandu, hlavní roli. A tak jsem to jako nahlásil inspicientovi, protože my musíme být půl hodiny před představením v divadle, aby on eventuálně měl možnost sehnat, když někdo chybí nebo zapomene a tak dál. A tak jsem byl, tam byl Standa Vala, tak jsem mu jako říkal, Stando, přijíždím na poslední chvíli, vím o tom, neboj se. Fajn, bezvadný. A tak jsem sedl do toho autobusu a tak jsem si četl nějakou knihu, autobus byl vyhřátej a teď, jak se jede z Brna ven, tak se jede nahoru, tam se říká Na staré poště, to je nad Rousínovem a tam fučí, tam to vyfukuje prostě. A najednou byly ty závěje, že jo, autobus hned jel, hned stál. A najednou, víte, bylo třičtvrtě a furt si říkám, to za 15 minut stihneme. To se nedá stihnout. Ale furt jako, ježíši, do sedmi to je ještě času. A když jsme přijížděli do Otrokovic a bylo nějakých, já nevím, za 3 minuty sedm, že jo, tak jsem znervózněl a přeskočil jsem na trolejbus. Mezi Otrokovicema a Zlínem jezdí trolejbus, že jo. Tak jsem skočil na trolejbus. No, to jsem si dal. Když trolejbus stojí, tak trolej ho vede a když tam před ním stojí, tak nemá kam, ten jako nepředjede. Tak jsem prostě, nebudu to už natahovat, přátelé, došel do divadla, bylo za 5 minut půl osmé a v divadle byla tma. Říkám, oni na mě nepočkali snad. A teď jako kdo, nejvíc ví vrátnej. Tak vcházím do divadla, říkám, dobrý den. Jé, nazdar, nazdar, Zdendo. Co je? To se dneska nehraje? Ale někdo to prošvihl. A teď tak mluvil obecně, jméno nepadlo, říkám, ježíši, tak jsem vyběhl do toho Zlína, kterej byl zasypanej sněhem. A teď jako my jsme chodili na myslivnu do takový hospůdky, že tam někoho najdu, abych se neztal, co se stalo. A tam nikdo nebyl. Tak jsem šel domů, lehl jsem a nespal jsem, že jo. Tehdejším ředitelem byl, on byl teda pověřenej řízením toho divadla, protože nikdy nebyl v KSČ, byl Miloš Slavík a to byl strašně dobrej principál, vopravdu dobrej. A von byl trošku ješitnej, takže když se za ním šlo a chtělo se něco říct, jé, pane řediteli, ježíš, ale vy máte hezký sako. A já bych potřeboval, kdybyste mi přidal. A tak jsem šel jako ráno před osmou k těm dveřím, tam jsem si stoupl a čekal jsem. Šla paní Maršálková, tajemnice, říká: Zdeňku, copak? Říkám, no, já jdu kvůli tomu včerejšku. To je, viďte. No, to se někdy nahradí. A zas tak obecně. Tak přišel ředitel, já říkám, dobrý den, pane šéfe, já jsem tady kvůli tomu včerejšku. No, jo, to je. Si to zaplatí i s ušima. Říkám a kolik mě to bude stát? On říká: Počkej, jak tebe? Já jsem tu nebyl. On říká: Jak ty jsi tu nebyl? Kružíková tu nebyla. Nepřivezli jí z natáčení z Popradu. Jo, počkej, ty jsi tu taky nebyl? A tenkrát se musely vypisovat dovolenky, že jo. Dovolenka nebyla, takže jsem dostal 300 korun pokuty. Zbytečně jsem se udal.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pro dobrotu na žebrotu.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ale opravdu. Od tý doby se mi to nestalo, doufám, že se mi to teda nestane.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdeněk Junák je hostem dnešního Tandemu a pochopitelně, když už nám tady popovídal o tom, co je za ním, tak mě taky zajímá, co je, Zdeňku, před vámi.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Tak abych řekl pravdu, co mě čeká, v podstatě vím akorát v divadle. Protože dabing že by dopředu plánoval a nějakou nabídku filmovou nemám, to ne. V dabingu mě teďko bude čekat od 14.března, začnu zkoušet s Tondou Procházkou, kterej nás bude režírovat hru Tři v tom. Je to rozverná veselohra.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ta klasická, která se hrála kdysi v Činoheráku?

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano, to je vono. Takže, na to se těšíme a s Tondou Procházkou se známe už dlouho. To bude příjemné, to bude velmi příjemné.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tonda je vynikající režisér komedií, ano, ten tomu určitě přidá.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
No a jinak jako já jsem patronem Klubu parkinsoniků, protože jsem řekl, že bych měl začít už vykupovat svoje hříchy, takže bych měl začít dělat nějakou charitativní činnost, takže spolupracuju s paní magistrou Evou Vernerovou. A slíbil jsem jim, protože všichni chtějí ty peníze, takže s našimi Vinařskými romantiky v letošním roce uděláme nějaký benefiční koncert charitativní. Pozvali bychom tam takový ty oldtimery jako, Bobe, promiň, Boba Friedla, Jirku Helána a že bychom udělali prostě pro ně nějakou záslužnou činnost. Tak to určitě tohle to, to vím, že uděláme. Ale jinak co mě takhle čeká? No, spíš já jako jsem teďko v zajetí svých vnoučat, protože máme, moje dcera povinula dvojčata, mají teďko 17 měsíců. A kluk už chodí nádherně, Sebík ten líta, ale Sabinka se nějak furt ještě po těch čtyřech plazí, tak jsem řekl, že jí naučím tutově chodit. Já si myslím, že to ještě chce tak měsíc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to je hezký plán Zdeňka Junáka, bude učit chodit vnučku.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Ano. No a potom ještě bychom chtěli s našimi Vinařskými romantiky, protože letos slavíme 15 let, tak udělat si nějakej koncertík a taky sehnat nějaký ty kačáky a vydat ještě jedno cédéčko.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si rád povídám s pozitivními lidmi a Zdeněk Junák je takový.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Víte, ještě bych jako chtěl říct závěrem to, že jak jste říkal, že jsem jako spokojenej. Člověk nemá bejt spokojenej, to potom už jako senilní a tak dál. Já bych chtěl ještě něco dokázat. Ale nás učili takoví ti pedagogové, vopravdu ty bardi toho divadla a třeba docent Hynš, který už dneska nežije, vždycky říkal: Když se vám, děti, něco nedaří, začínejte vod sebe, nesvádějte to na jiný. Jo, kdybych hrál tuhle tu roli, von mně blbě svítí. Ne, začněte u sebe. Nejde mi to, nedostatečně jsem se připravil, můj talent je omezen. Takže já vždycky začnu u sebe a tak si tak jako proberu a pak zjistím, že největší podíl viny mám na tom já, takže si dám jednoho panáka nebo tu dvoječku a tím to končí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ať vám tenhle ten velice sympatickej přístup, Zdeňku, vydrží po celý život. Mějte se moc hezky a ať se daří.

Zdeněk JUNÁK, herec
--------------------
Honzo, já mockrát děkuju za pozvání, děkuju taky a vám všem, posluchači, přeju nádherný, nádherný život před sebou.



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.