Židovský hřbitov v Sedličkách ukrývá tajemné příběhy. Nejstarší náhrobek má tvar desky s Desaterem

Židovské náhrobky z 19. století
Židovské náhrobky z 19. století

Židovský hřbitov v Sedličkách u Jičína leží na okraji lesa Obora u Valdštejnské lodžie. Byl založen zřejmě roku 1651. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. století. Vidět tam můžete na 360 barokních i klasicistních náhrobků a pamětní desku obětí nacismu, která je umístěna v pohřební komoře u vstupu. Pietní místo je v dobrém stavu, protože je o něj pravidelně pečováno.

Židovské osídlení je v Jičíně doloženo od poloviny 14. století. Mecenášem židovské obce se stal Jakob Baševi, význačný finančník habsburských císařů, který roku 1628 přišel do Jičína na pozvání Albrechta z Valdštejna. Podle něj se jmenuje i občanské sdružení Baševi, které se od devadesátých let o židovský hřbitov stará.

Pietní místo v Sedličkách, dva kilometry severovýchodně od Jičína, bylo založeno ve druhé polovině 17. století. Po třicetileté válce to umožnil nový majitel panství Rudolf z Tiefenbachu, který v roce 1651 vydal Židům ochranný list. Díky němu se opět mohli usazovat ve městě, provozovat obchod. A také si koupit pozemek a vybudovat na něm hřbitov, který byl v 19. století rozšířen a doplněn o pohřební domek. Uvnitř stával pohřební stůl, na kterém byl mrtvý připravován k pohřbu rituální očistou. V rohu u zdi byla proto vyhloubena i studna. Do současnosti se dochoval přístavek na hřbitovní nářadí s dveřmi zdobenými Davidovou hvězdou. Hřbitov si zachoval své kouzlo a tajemnost, jakou mají jen věkem omšelé staré hřbitovy.

V levé části pohledem od vstupu na hřbitov je soubor nejstarších náhrobků. Podél zdi až k pohřební komoře stojí náhrobky z 19. století, většina z nich s nápisy v němčině. V prostřední části už si návštěvník na některých kamenech může přečíst i české texty z konce 19. století, napravo od pohřební komory jsou náhrobky z 20. století, včetně velkých majestátních hrobek.

Poslední pohřeb se tu konal v roce 1949. "Byl to pohřeb Idy Šindelkové, nepochybně velmi zajímavé vzdělané ženy, která přežila válku díky emigraci do Anglie. Tam se provdala za labouristického poslance. Bohužel se po válce vrátila do vlasti. Po komunistickém puči byla novou mocenskou klikou obviněna ze špionáže a spáchala sebevraždu," vypráví smutný novodobý příběh hebraistka Tereza Dubinová, která pro návštěvníky židovského hřbitova přeložila do českého jazyka hebrejské nápisy na dvaceti vybraných starých náhrobcích. Jde o jedinečná sdělení, která ve své době sloužila podobně jako dnešní matrika. Zdůrazňují i ctnosti zemřelých, mimo jiné i jejich dobročinnost, pracovitost a vzdělanost.

Zde leží Šlomo, kněz spravedlnosti

Pozorný návštěvník zachytí na židovském hřbitově kromě řady dalších zajímavostí i vývoj funerální plastiky od 18. do 20. století.  Nejstarší dochovaný náhrobek z roku 1732 má tvar desek s Desaterem a je výjimečný tím, že patří manželskému páru. "Je to poměrně neobvyklé, protože jinak měl každý zemřelý svůj vlastní náhrobek, jak je ostatně vidět všude kolem," upozorňuje hebraistka.

Jejím oblíbeným náhrobním kamenem je ten se symbolem žehnajících rukou velekněze, které odkazují na kněžský rodokmen pohřbeného. Překlad části nápisu z hebrejštiny zní:

"Zde leží Šlomo, kněz spravedlnosti. Vystoupala jeho duše k Bohu Nejvyššímu. Šlomo dával chléb a vodu chudým a slabým. Byl vzorem druhým, kráčel po dobrých cestách, po cestě hrdiny synů Abrahamových."

Připomínkou slavného jičínského rodáka, německy píšícího novináře a dramatika Karla Krause jsou tři hroby jeho příbuzných, a také Marka Pollaka, který v rodině Krausových vyučoval. Náhrobek zdobí reliéfní podobizna oblíbeného učitele ze sochařské dílny Jana Štursy.

Připomínkou slavného jičínského rodáka, německy píšícího spisovatele Karla Krause, jsou tři hroby jeho příbuzných

Majitelem židovského hřbitova v Sedličkách je Židovská obec Praha. Klíče ke hřbitovu si oproti záloze mohou všichni zájemci vypůjčit v Městském informačním centru v Jičíně nebo v otevírací době v nedaleké Valdštejnské lodžii. Kulturní památka je přístupná kromě soboty (šabatu) a židovských svátků. Vstup se psy je s ohledem na pravidla židovských náboženských zákonů přísně zakázán.