Zřícenina hradu Brníčko působí jako z obrázků Josefa Lady. V 19. století se tam scházeli obrozenci
Jde o jednu z nejzachovalejších zřícenin v Olomouckém kraji. Nachází se nad údolím vedoucím od Mohelnické brázdy směrem k Hrubému Jeseníku. Zřícenina, která vypadá, jako by vypadla z obrázků Josefa Lady, se tyčí na kopci nad vesnicí Brníčko mezi Zábřehem a Šumperkem.
Hrad Brníčko býval plášťovým typem hradu bez výrazné věže. Chránil ho nejen příkop a hradby, ale především terén. „Jde o výraznou ostrožnu, která je s okolním terénem spojená jen úzkou šíjí. Ta byla navíc předělena několika příkopy, takže hrad byl chráněn velmi dobře. Stavitelé odtud obsáhli vizuálně velký prostor. Předpokládá se, že pod hradem procházela dálková obchodní stezka,“ říká archeolog Vlastivědného muzea v Šumperku Jakub Halama.
Stavba pochází ze 14. století. První známí majitelé byli bratři Aleš a Mikeš z Otaslavic, zřejmě potomci Benedy z Dubicka. Uvádí se, že stavitelem mohl být Benedův pravnuk Ctibor Morava. Dubicko se odtud nachází asi sedm kilometrů daleko za kopcem a lesem.
Významným rodem byli Tunklové z Brníčka, kteří se majiteli stali v první polovině 15. století. „Jan Tunkl hrad získal někdy na konci husitských válek, pocházel z Krnovska a jako první se začal psát jako Tunkl z Brníčka. Za jeho potomků ve druhé polovině 15. století nabyl hrad největšího významu. Poničen byl zřejmě na začátku 70. let 15. století. To je doba, kdy tady na Moravě zuřily války mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem,“ vysvětluje Jakub Halama.
Tunklové byli po většinu té doby stoupenci krále Jiřího. Některé jejich hrady byly v roce 1471 úplně zničeny, Brníčko bylo zřejmě částečně poškozeno. Hrad byl ještě nějakou dobu obýván, ale roku 1513 je již uváděn jako pustý. Tunklům patřily také hrady Bludov, Nový hrad u Hanušovic a Rabštejn, nějakou dobu vlastnili i město Šumperk.
Později dali páni na Brníčku jako správnímu centru přednost reprezentativnějšímu sídlu v nedalekém Zábřehu. Ve zřícenině hradu se prý jako zběh z napoleonské armády ukrýval pradědeček hudebního skladatele Franze Lehára.
První patro hradu je dnes zasypané
O dnešní oblibě místa svědčí několik ohnišť v areálu zříceniny a také odpočívadlo na předhradí odděleném příkopem. Obec do areálu nainstalovala nádoby na odpadky a zdivo nechala zpevnit ocelovými lany. Konzervační práce tu proběhly během posledních třiceti let dvakrát. Vidět je tu zdivo z lomového kamene doplněného gotickými cihlami i zbytky starých omítek.
Archeolog Jakub Halama tu v roce 2010 za Vlastivědné muzeum v Šumperku vedl jediný drobný archeologický průzkum, který se na hradě uskutečnil. Probíhal u vstupu do prostřední místnosti hradního paláce.
„Sutiny jdou do značné hloubky a ukazuje se, že první podlaží hradu bylo zasypáno. Archeologická sonda odhalila původní majestátní vstup do hradního paláce. Široký byl metr a půl a z vnější strany, tedy z nádvoří byl osazen pěkným pískovcovým portálem, který byl po zániku hradu zřejmě vytrhán a použit jinde. Zůstaly z něj jenom zbytky, které jsou teď znovu schované pod zemí. Také kresebné veduty z 19. století a první fotografie objektu svědčí o tom, že v té době byly pozůstatky hradu mnohem patrnější než dnes,“ popisuje archeolog.
Románsko-gotický kostel Narození Panny Marie v obci pod hradem vzdálený asi 300 metrů ukrývá relikty gotických maleb. Zřícenina hradu získala oblibu již v době romantismu, kdy se tu konaly tábory lidu a česká národnostní shromáždění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
