Historické vánoční cukroví mělo díky koření i zahřát. Překvapí ale i chutí a nápaditostí

Vánoční cukroví (od slova cukr) má nedlouhou historii. Až ve druhé polovině 18. století se totiž jedna odrůda řepy začala zušlechťovat a pěstovat pro cukr. První manufaktura na výrobu cukru byla u nás otevřená v bývalém klášteře na Zbraslavi roku 1787 a první průmyslový cukrovar dokonce až v roce 1829 u Dačic.

Teprve v průběhu 19. století se začaly připravovat sladké pokrmy s řepným cukrem a rozšiřovat recepty na sladké zákusky. Původní Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826 jich ještě mnoho neobsahovala. To až další upravená vydání, přizpůsobená potřebám, chutím a surovinám té které doby.

Zavěšené cukroví

První vánoční stromky si lidé věšívali nad stůl, špičkou dolů. Aby nezabíraly místo a nestínily. Ty, které si později stavěli na zem, zdobili nejen ozdobami, ale také cukrovím, sušeným ovocem, jablíčky, ořechy, prostě tím, co doma bylo. Ve 40. letech 19. století byly ozdobené vánoční stromky běžné v Praze, okolo roku 1900 i v menších městech a na venkově.

Na stromek se věšely perníčky, později linecké nebo pusinky. Do cukroví se dělala dírka, kterou se protáhla stužka nebo provázek. Později, možná až na začátku 20. století, si cukroví, pečené i nepečené, našlo cestu i na štědrovečerní stůl. Je nasnadě, že jiné druhy se připravovaly v chudých a jiné v bohatých rodinách.

Na stromek se věšely především perníčky

Zahřívací cukroví

Zajímavostí je, že polevám se říkalo ledy, plechy se vymazávaly včelím voskem, díky kterému mělo cukroví zvláštní vůni, a peklo se i „zahřívací“ cukroví. „Proto byly anýzky, zázvorky nebo pražské kořenky, do kterých se dávalo nové koření, hřebíček, skořice. Někdo dával i trošku pepře,“ říká Jiří Eichner, předseda Staré gardy kuchařů a cukrářů. „Kdo si nemohl dovolit kakao, nahrazoval ho karobem. Karobový prášek se získává z plodů rohovníku obecného, kterým se říká svatojánský chléb.“

Paní Jaroslava Koubková z Mladé Boleslavi, která nedávno oslavila 100. narozeniny, vzpomíná na bramborové cukroví (recept níže), které pekla její maminka. A připomíná, že dřív se nepeklo tolik druhů cukroví jako dnes nebo v uplynulých desetiletích, kdy jich leckdo zvládne 12, 15 nebo i 20 druhů. Mezi nejoblíbenější však stále patří vanilkové rohlíčky, linecké nebo pracny. Kdo nemá čas a hluboko do peněženky, kupuje si cukroví upečené na zakázku.

Historické kuličky z ovesných vloček

Ingredience
  • Suroviny:
  • 90 g oříšků
  • 110 g dvakrát umletých vloček
  • 50 g tuku
  • 100 g cukru
  • 2 lžíce rumu
  • 2–3 lžíce černé kávy
  • trochu kakaa

Vyzkoušejte kuličky z ovesných vloček ze sešitu s jednoduchými kuchařskými recepty z roku 1948:

Všechny ingredience se zpracují, aby bylo těstíčko dosti tuhé, dělají se kuličky, které se obalují v kakau a ukládají do papírových košíčků.

Kuličky z ovesných vloček

Historické cukroví z vařených brambor

(od paní Koubkové)

Ingredience
  • 250 g brambor den předem uvařených ve slupce
  • 250 g ztuženého pokrmového tuku
  • 250 g hladké mouky
  • moučkový a vanilkový cukr na obalení

Brambory oloupeme, nastrouháme je najemno a tuk nahrubo. Přidáme mouku a vypracujeme hladké těsto.

Na fólii vyválíme plát silný 2 mm. Tvořítky vykrajujeme různé tvary, urovnáme je na plech vyložený pečicím papírem.

Ihned dáme do trouby. Pečeme v elektrické troubě na 190 ºC, v plynové na stupeň 2, dorůžova.

Upečené cukroví ještě teplé obalujeme v cukru.