Antisemitismus v Česku, nová hra „Olomouc židovská“ a stavitel synagog Jakob Gartner

20. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Je u nás antisemitismus na vzestupu? Kdo nám v Olomouci pomůže při hledání židovských památek? A kdo u nás stavěl novodobé synagogy?

Česká zpráva o antisemitismu

Antisemitismus je podle různých výzkumů a studií na celém světě na vzestupu. Jak je to v Česku? V roce 2020 se u nás odehrálo 874 antisemitských incidentů. To je o 180 víc než v roce 2019. Uvádí se to ve Výroční zprávě o projevech antisemitismu, kterou právě vydala Federace židovských obcí v České republice. O tom, zda se mění i povaha antisemitských útoků, hovořila Terezie Jirásková s tajemníkem federace Tomášem Krausem.

„On se moc nezměnil. Většina útoků se odehrála ve virtuálním prostředí. V některých sledovaných kategoriích došlo dokonce k poklesu, například fyzický útok nebo poškozování majetku. Dá se říci že tyto kategorie se dlouhodobě pohybují v řádu jednotek, fyzický útok v roce 2020 byl zaznamenán jeden, poškození majetku posprejováním a grafitti bylo přibližně šest. Nárůst, který jsme zaznamenali byl v internetovém prostředí,“ říká Tomáš Kraus.

V případě internetových antisemitských útoků došlo ke zhrubnutí slovních vyjádření. Výroční zpráva o projevech antisemitismu za rok 2020 zaznamenala incidenty z oblasti pravicového extremismu z prostředí neonacistů, ale i incidenty ze spektra levicového extremismu.

„To se objevuje především v souvislosti s názory na izraelsko-palestinský konflikt,“ podotýká Kraus. V roce 2020 se objevil zcela nový trend v souvislosti s koronavirovou pandemií. „Objevilo se několik bizarních teorií, které jsou konspirační,“ uvádí Kraus. Tyto antisemitské teze v ČR nejčastěji mluvil o úmyslném šíření koronaviru, nebo o prosazování finančních zájmů ve vztahu k vakcinaci proti této nemoci. V České republice šířily tyto konspirační teorie tradiční dezinformační platformy, ale i jednotlivci a skupiny.

Za poslední roky se výrazně zvýšil počet antisemitských útoků v okolní Evropě. Potvrzují to výroční zprávy z předchozích let. I ta za rok 2020. „Je naprosto nesrovnatelný počet těchto incidentů s těmi, které zaznamenali naši kolegové v okolních zemích v Evropě, ale i v celém světě včetně Spojených států. Z nich jednoznačně vyplývá, že antisemitismus jako takový nesmírně vzrostl, je to bohužel dlouhodobý trend. Česká republika je v tomto ohledu pro židovskou komunitu stále bezpečnou zemí,“ uzavírá Tomáš Kraus.

Zahrajte si městskou hru Olomouc židovská

Každé město je plné tajemných míst nebo domů se skrytou minulostí. Taková místa možná denně míjíte i vy, kdo bydlíte v Olomouci, nebo se tam třeba brzy vypravíte. Aplikace „Olomouc židovská“ prostřednictvím interaktivní mapy přibližuje historii olomoucké židovské komunity. Projekt vznikl ve spolupráci Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových olomoucké Filozofické fakulty a Muzea umění Olomouc. Anna Jurečková mluvila se zástupci obou organizací, s Alexandrem Jeništou a Ivanou Cahovou.

„Specializovaná interaktivní mapa obsahuje celkem 20 plus 2 bonusová stanoviště, která jsou na mapě lokalizována na základě objektů vztahujících se k dějinám a historii židovské komunity v Olomouci a také k jejímu nehmotnému kulturnímu a intelektuálnímu dědictví. Dá se využívat jako interaktivní průvodce formou městské hry, nebo edukační materiál nebo základní orientační pomůcka pro badatele,“ představuje projekt Ivana Cahová.

Mapa je přístupná ve třech jazykových mutacích v aplikaci Actionbound. „Zdá se nám důležité, aby se znalosti historie regionu, ve kterém je od poloviny 12. století doloženo i židovské osídlení, dostaly i do povědomí obyvatel města Olomouc a jeho návštěvníků. Může to být také účinný nástroj pro zefektivnění města v oblasti turistického ruchu a taky velmi účinný nástroj k prevenci antisemitismu a xenofobie ve společnosti obecně,“ dodává Cahová.

Kromě odborných informací obsahuje aplikace hudební nahrávky, dobové pohlednice či výňatky z deníků. Zahrnuje také virtuální prohlídky objektů, které jsou veřejnosti za normálních okolností nepřístupné.

Pokračuje Alexandr Jeništa, vedoucí produkčního oddělení Muzea umění Olomouc: „Jsou tam rozčleněné výraznější tématické bloky, a to je přelom 19. a 20. století, to jest doba, kdy bylo Židům umožněno se vracet do královských měst. Je tam nastíněno celé hnutí židovského osvícenství, tendence k asimilaci židovského obyvatelstva s většinovým obyvatelstvem v daném místě. Posledním důležitým tématem v té hře je z pochopitelného důvodu šoa a vývoj židovské komunity v poválečných letech.“

Mapa připomíná dodnes stojící objekty, ale i ty zaniklé. K těm patří například olomoucká synagoga, která byla v roce 1939 vypálena a po válce ji na dnešním Palachově náměstí vystřídalo sousoší Lenina a Stalina.

Stavitel synagog Jakob Gartner

Kdo v závěru 19. století projektoval novodobé synagogy? Jedním z nejplodnějších tvůrců takových staveb byl Jakob Gartner. Rodák z Přerova, usazený ve Vídni, projektoval synagogy třeba v Olomouci, Prostějově, Kroměříži nebo Opavě. I jinak ovlivnil podobu některých moravských měst. 22. června si připomeneme160 let od Gartnerova narození, letos také uplynulo 100 let od jeho úmrtí. Život a dílo Jakoba Gartnera připomněla Daniela Brůhová.

Magazínem o židovském životě jako obvykle provází Tomáš Töpfer.

autor: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio