Do Úpice v Podkrkonoší se můžete vydat za rodinou Čapkových. Čekají vás pohádky i národopis

Nejmladšímu synovi Karlu Čapkovi bylo v době, kdy se rodiče přestěhovali z Malých Svatoňovic do Úpice, teprve půl roku. Pro Karla i jeho dva sourozence Helenu a Josefa se městečko stalo místem dětských dobrodružství a dospívání, ale i zdrojem inspirace pro budoucí tvorbu. Ovlivnila je i kulturní a osvětová práce jejich tatínka Antonína a sbírání ústní lidové slovesnosti maminky Boženy.

Všechny tři děti tu chodily do školy. Helena do dívčí školy pod farou, Josef a Karel do Chlapecké obecné a měšťanské školy na Blahovce, která se dnes jmenuje Základní škola Bratří Čapků. Školní léta pozdějších umělců tu dnes připomíná pamětní deska na fasádě.

Lenča, Peča, Íček a Úpice

Důležitým místem pro jejich zdejší život byla tehdy nová vila, která stojí v centru Úpice. Pro doktora Antonína Čapka ji postavil Josef Rejsek. Stavba byla dokončena za pouhý rok v roce 1890. Rodina v ní žila do roku 1907, pak byl dům prodán R. Morawetzovi, který jej nechal částečně přestavět.

Lenča, Peča a Íček, jak se v dobách jejich dětství říkalo sourozencům Čapkovým, se v tatínkem milované zahradě schovávali ve větvích stromu a dorozumívali vlastním indiánským jazykem. Tatínek Antonín byl nadšeným zahradníkem a tuto svou lásku a vztah k přírodě už tehdy předal i svým dětem. Odsud to pak určitě nebylo daleko ke knížce Karla Čapka Zahradníkův rok.

Dnes ve vile sídlí služebna Policie ČR. Druhé patro s expozicí rodiny Čapkových je ale přístupné a policisté vás tam na požádání rádi pustí.

Pošťák Kolbaba i doktor z Úpice

V příbězích Karla Čapka z knížky Devatero pohádek se Úpice často objevuje. Pro autora to byla nejen inspirace, ale i pěkná vzpomínka na úpické roky. Třeba ve Velké doktorské pohádce vystupuje kromě lékařů z Hronova, České Skalice nebo Hořiček také doktor z Úpice MUDr. Antonín Čapek byl přitom uznávaným a váženým úpickým obvodním a továrním lékařem.

Pohádka pošťácká se odehrává přímo v městečku. Poštovní úřad dřív sídlil na úpickém náměstí, kousek od kostela sv. Jakuba. Je to dům čp. 36 a na pošťáka Kolbabu a souvislost s Čapkovou pohádkovou tvorbou vás upozorní tabulka na fasádě. O Čapkově rodině a době, kterou prožili v Úpici, se víc dozvíte v expozici Městského muzea a galerie J. W. Mezerové na Masarykově náměstí.

Expozice mapuje zdejší sedmnáctiletý pobyt Čapkových, dětství a mládí Heleny, Josefa a Karla a jejich další osudy. Část je věnovaná Devateru pohádek a jejich vztahu ke zdejšímu kraji. Potěší vás tu ale i národopisná expozice, která má svůj základ ve sbírce předmětů shromážděných z iniciativy Antonína Čapka. Přibližuje podobu domácnosti a každodenního života na Úpicku.

Pozornost si zaslouží i samotná muzejní budova, tak zvaná Stará radnice. Raně barokní dům z roku 1678 postavil Kašpar Klopt, zadní trakt byl dostavěn v roce 1822. Hodiny na věži z roku 1665 prý patří mezi nejstarší v Čechách.