Hrad Rabí je největší zříceninou středověkého hradu v Čechách. Lidé z podhradí ho málem rozebrali
Hrad Rabí v západních Čechách má jedno velké prvenství, které mu už žádný jiný hrad nevezme. Je totiž nejrozsáhlejší českou zříceninou středověkého hradu. Navíc se pyšní jedním z nejvyspělejších dobových obranných systémů v Evropě. Původní stavitelé hrad postupně rozšiřovali a zpevňovali. Ať už pravděpodobně jeho zakladatelé Němci, tak i pozdější majitelé Češi. Svého rozkvětu dosáhl hrad Rabí na přelomu čtrnáctého a patnáctého století.
Tehdy prý patřil k vůbec nejpevnějším hradům u nás. O Rabí se proto také velice často bojovalo. Úspěšně i neúspěšně. Například husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. Při druhém obléhání tu přišel Jan Žižka o pravé oko, a tím i definitivně o svůj zrak.
Jak šel čas, střídali se majitelé hradu Rabí jeden za druhým. Nejhorší pro hrad bylo vlastnictví jistým Půtou a jeho syny. Ti byli majiteli Rabí od roku 1504. Půtové se zadlužili a museli pak postupně rozprodávat majetek. Roku 1548 přišlo na řadu i samotné Rabí. Pak už to šlo s hradem doslova z kopce.
Konečnou zkázu hradního areálu dokončil požár kolem roku 1710 a neleniví lidé v podhradí. Volně přístupný hrad totiž nabízel ideální materiál zdarma – dokonale opracované stavební kameny. A tak začalo nekontrolované rozebírání hradu. S trochou nadsázky dnes můžeme říct, že hrad Rabí a domy ve městě Rabí pod hradem nemají společné jen jméno.
Od roku 1978 je ale hrad Rabí národní kulturní památkou. Pokračuje tak jeho záchrana a péče o něj je vzorná. Mimo jiné se tu v letní sezóně pořádají různé řemeslné akce, v konírně pak zase stylově pojaté svatby. V hlavní turistické sezóně v letních měsících je hrad přístupný denně od 9 do 17 hodin kromě pondělí.
Více informací najdete na stránkách www.hrad-rabi.eu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
