Jak převážet pivo v co nejlepší kvalitě aneb Cesta od skla k plastu

pivo

Češi se pyšní dlouholetou tradicí ve vaření piva a výrobě skla. Kupodivu se ale tyto činnosti u nás potkaly až poměrně pozdě ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Například v Anglii jsou doložené skleněné pivní láhve už z 16. století, tedy o 300 let dříve než v Čechách.

Ještě z roku 1825 je zachovaná zpráva o vyvážení piva v kameninových lahvích na vrchol Milešovky. A jinde to nebylo jiné. Jen výjimečně se na některých panstvích v malých pivovarech stáčelo do skla. Podle historika a sběratele pivních lahví Petra Jozy se skleněné pivní láhve začaly používat masivně až v roce 1826. Zbraslavský pivovar tak začal zásobovat pražský trh, mimochodem jediný tehdy volný pivní trh v zemi.

K domácí historii pivních lahví má co říci sklárna v Ústí nad Labem. Vznikla v roce 1873 a primárně byla určená pro výrobu demižonů na chemikálie, ale vyráběla i široký sortiment jiného obalového skla včetně pivních lahví. Největší konkurenci představovala sklárna v Novém Sedle, která patřila koncernu Siemens.

Čiré, zelené, hnědé

Nejstarší láhve jsou z čirého skla, byť v různé kvalitě. Když se později přišlo na to, že sluneční svit pivu neprospívá, začaly se vyrábět ze skla zeleného nebo červenohnědého. Čiré láhve zažily jen krátké vzkříšení na počátku 20. století. Tehdy se totiž začalo produkovat pivo filtrované, nezkalené a pivovary chtěly dát na první pohled znát, že právě jejich pivo je krásně čiré.

Mezi pivaři se pak objevily klany přísahající na kvalitu piva buď v zelených, nebo hnědých lahvích. Sládek ústeckého pivovaru Na Rychtě Jaroslav Rottenborn říká, že pivo v zelené lahvi víc lahodí oku, ale červenohnědé sklo propouští přece jen méně ultrafialových paprsků. Je tedy pro pivo nejvhodnější.

Kamenina, sklo, plech, plast

S rozvojem technologií přicházejí i nové obaly. Například plechové výčepní nádoby o obsahu 5 litrů existovaly už na konci 19. století a plechovky jako obal se objevily ve 30. letech 20. století. A jedny z prvních byly v Labskozámeckém pivovaru v Litoměřicích, který je vyvážel do Ameriky.

Nejstarší láhve jsou z čirého skla, byť v různé kvalitě

Svého času se pivní plechovky dokonce sbíraly, bylo to něco „západního“. Dnes plech využívají také pivovary na našem území. Předností je určitě snadná manipulace při dopravě a nižší váha.

A poslední hit představuje plast. První plastové láhve nebyly moc kvalitní, ale dnes už je materiál a technologie na úrovni. Dokonce už se často nejde pro pivo se džbánem, ale s „petkou“. Když se po nalití zase uzavře, neunikne tolik oxidu uhličitého a pivo vydrží déle pitelné, déle udrží říz.

Přelévat nebo rovnou z lahve?

„Dvakrát přelít, potřetí vylít,“ směje se sládek Jaroslav Rottenborn. Ale pokud nechcete pít „po zednicku“ rovnou z láhve, je na přelití piva fígl. Nejdřív si do sklenice uděláte pěnu, aby to bylo správné pivo i na oko, ale posléze většinu obsahu přeléváte pomalu po skle, aby pivo vklouzlo pod pěnu a oxid uhličitý nevyprchal příliš brzy.