Jaké to je na židovském příměšťáku, navštivte Kosovu Horu židovskou a kdo byl znalec antiky P. Oliva

25. červenec 2021

Co se dětem nejvíc líbilo na „židovském“ příměstském táboře? Proč zajet do Kosovy Hory? A ohlédneme se také za odkazem jednoho významného českého rodáka.

Židovský příměstský tábor po stopách praotce Čecha

Muzeum, to nejsou jen budovy, vitríny a exponáty. Například Židovské muzeum v Praze i letos organizovalo letní příměstské tábory. Daniela Brůhová s mikrofonem navštívila první z nich. Po stopách vojvody Čecha se vypravily děti od 7 do 10 let.

Reportáž z tábora si poslechněte v audiu.

Židovská Kosova Hora

Před třiceti lety stál v Kosově Hoře na Příbramsku rozpadlý dům, z jehož trosek rostly stromy. Dnes tu stojí opravená synagoga. Pochází z poloviny 17. století a svědčí o někdejším významu zdejší komunity. Jako ruinu těsně před zbořením ji koupil na konci 80. let minulého století Petr Ehl a od té doby se věnuje její obnově. Pokud byste měli během dovolené cestu kolem, určitě se na ni běžte podívat. Co všechno „židovská“ Kosova Hora nabízí? Na to se Kateřina Havránková zeptala přímo Petra Ehla.

„Nacházíme se v centru původní židovské čtvrti, která byla daleko větší. Je tu vlastně zachováno původní ghetto. Největší rozkvět početně tu byl v 19. století, do roku 1848, pak bylo zrovnoprávnění, kdy se Židé mohli volně stěhovat. Odcházeli tedy do větších měst za lepším výdělkem, protože tady se už neuživili. Nakonec i správní centrum židovské obce bylo přenesené do Sedlčan koncem 19. století a rabín sem jen dojížděl na bohoslužby na vysoké svátky a na šábes,“ přibližuje Petr Ehl.

Za války byla Kosova Hora ve výcvikovém prostoru SS. „V synagoze byl sklad kůží,“ upozorňuje Ehl. Po roce 1945 už synagoga jenom chátrala. „Sloužila k různým účelům, a ten nejlepší na konec, to byl sklad hnojiv JZD. Jelikož do střechy už teklo, bylo tu vlhko, veškerá hnojiva nasákla do zdí, což je dodnes největší problém celé synagogy,“ uzavírá Petr Ehl.

V synagoze si na panelech můžete prohlédnout panely s podrobnou historií celého židovského osídlení. K prohlídce v Kosově Hoře je i židovský hřbitov, který je volně přístupný.

Expert na antiku Pavel Oliva

„Historia magistra vitae – historie je učitelka života! Krásné rčení, ale nefunguje.“ Tak zhodnotil pro Paměť národa známé latinské rčení historik antického starověku Pavel Oliva. Tento světově významný vědec zemřel letos ve věku 97 let. Anna Jurečková o jeho přínosu pro starověké dějiny a klasickou filologii hovořila s jeho dlouholetým kolegou Václavem Markem.

„Pokud pro odborníky padne jméno Pavel Oliva, jednoznačně je to vůdčí postava naší historické vědy druhé poloviny 20. století a počátku 21. století, pokud jde o oblasti starověkých dějin a klasické filologie. Mohu říci, že jeho postavení je více než jenom české nebo československé. Byl postava evropské vědy, stýkal se s řadou zahraničních badatelů a pracoval v celé řadě mezinárodních institucí,“ vzpomíná Václav Marek.

Profesor Pavel Oliva, původním jménem Ohrenstein, se narodil v listopadu roku 1923 do středostavovské židovské rodiny v pražském Karlíně. Dětství a léta dospívání prožil se svými rodiči a mladším bratrem na Žižkově. Zemřel počátkem března tohoto roku.

„Z let dospívání na něj mělo největší vliv klasické gymnázium na Žižkově, kde měl jednak dobré učitele a jednak se učil latinu a řečtinu. Tam začalo jeho celoživotní odborné zabývání se antikou,“ připomíná Marek a pokračuje:

„Jeho léta dospívání byla krutě postižena hroznou politikou vůči Židům, kdy od konce roku 1941 až skutečně do května 1945 prožil v koncentračních táborech. Po osvobození začala nová etapa života Pavla Olivy. Po dokončení maturity vedla jeho cesta k vysokoškolskému studiu na Filozofické fakultě, ke krátkému učitelskému působení na vysokých školách a nakonec k celoživotní odborné práci v akademických pracovištích.“

„Oliva napsal a publikoval celou řadu prací pro širší veřejnost, protože se domníval, že antika má pro moderní svět pořád ještě nějaké hodnoty, které může nabízet a on se cítil povinen tu antiku nějakým způsobem přibližovat, ukazovat na její hodnoty, které z moderní společnosti odcházejí,“ uzavírá docent Václav Marek. Za svůj život publikoval profesor Oliva kolem 1400 odborných prací, z nichž některé byly přeloženy do světových jazyků.

Magazínem o židovském životě provází Tomáš Töpfer.

autor: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio