Jeďte na stáž do Izraele, nezmeškejte večírek u Löw-Beerových a proč i dnes číst Deník A. Frankové

Nadace Neuron rozšiřuje obzory mladým českým vědcům

Stát se součástí špičkové vědy, a dokonce třeba na chodbě potkat nositele Nobelovy ceny. To nyní nabízí českým studentům všech oborů Nadace Neuron s Nadačním fondem IOCB Tech. Podle nich může dvouměsíční stáž na některém vědeckém pracovišti v Izraeli studentům nejen rozšířit obzory v přístupu k vědeckým otázkám, ale také pomoci přenést nové poznatky zpět do českého prostředí. Přihlášky jsou otevřené do 10. března. Ředitelky Nadace Neuron Moniky Vondrákové jsme se ptali, proč právě Izrael.

„Protože je velmi inovativní v oblasti transferu vědy do byznysu, protože mají tento pohled, tento mindset, který je trošičku jiný než v České republice,“ vysvětluje Vondráková.

Program Czech-Israeli Innovation Internships se letos otevírá už potřetí. „Máme velmi skvělé zkušenosti. Už tímto programem prošlo 20 studentů a vrací se s tím, že najednou viděli úplně jiný přístup, což je vlastně to nejdůležitější. Že jim to rozšířilo obzory, že tam porady začínají tím, co se nepodařilo, což pro některé studenty je jiný úplně přístup. A vlastně se vrací i s tím, že mají spoustu nových kontaktů, mají i možnost nadále se účastnit na dálku daného projektu, takže je to opravdu velmi posouvá,“ dodává Vondráková.

Jak tedy přesně stáž probíhá? A jezdí i izraelští studenti do Česka? Poslechněte si celý rozhovor s Monikou Vondrákovou.

Na večírku u Löw-Beerových

Rodina Löw-Beer. Jméno, které kdysi rezonovalo v moravském průmyslu. Její příběh začal v textilní továrně v Boskovicích a pokračoval v Brně, tehdejším centru textilního průmyslu Rakouska-Uherska. Tam se Löw-Beerovi brzy zařadili mezi nejbohatší podnikatelské rodiny na Moravě. Jedním z nejvýraznějších členů rodu byl Alfred. Ten v roce 1913 koupil vilu v Černých Polích. Stala se nejen domovem jeho rodiny, ale i místem setkávání brněnské smetánky. Jak mohl ve vile Löw-Beer vypadat takový večírek v roce 1939? To zkraje února zažili na vlastní kůži návštěvníci speciálního představení Soirée ve vile. To se opět koná už 25. února. Pozvánku přináší Jana Boršková.

Představení vzniklo ve spolupráci s Divadelním studiem „V“. „Ta inspirace přišla od zaměstnanců vily. To byl jejich nápad. Oni nabídli téma, nabídli základní rámec scénáři. A bylo to natolik inspirativní, že jsme tomu nemohli odolat,“ říká jeden z režisérů Stanislav Bárta.

A druhý režisér Petr Adamec dodává: „Pro mě to bylo velice zajímavé, protože sice vilu znám, ale ten příběh jsem neznal. Například jsme vůbec nevěděli, jak Alfred Löw-Beer skončil, což dodnes není úplně stoprocentně jasné. A celkově příběh toho, kdy jeden z nejúspěšnějších lidí v této zemi – jakožto podnikatel, velmi oblíbený člověk – se změnou politické situace během krátké chvíle může přijít úplně o všechno a ve výsledku i o život. Tak to je hodně, hodně silné téma, které je bohužel pořád svým způsobem ve světě aktuální.“

V čem je představení unikátní? A jakou atmosféru má? Poslechněte si celou reportáž Jany Borškové.

Stále aktuální deník Anne Frankové

Jednu z nejznámějších knih, která dokumentuje stále omezenější a těžší život evropských Židů během nacistické persekuce, napsala mladá dívka. Ano, tušíte správně, že řeč je o deníku, který si psala Anne Franková. V těchto dnech uplynulo od její smrti 80 let. Pokračuje Leo Pavlát.

„Anniny deníkové zápisy se staly symbolem tragického osudu Židů za druhé světové války, ale ne každý je přijal s pochopením. Jejich pravost například zpochybňoval nechvalně známý britský historik David Irving, který v 70. letech tvrdil, že se jedná o podvrh vytvořený po válce Anniným otcem. Odborné expertizy nicméně autentičnost zápisů jednoznačně potvrdily,“ říká Pavlát.

A pokračuje přímo citací z Deníku Anny Frankové: „Jak krásní a dobří by všichni lidé byli,“ zapsala si v červenci 1944, „kdyby si každý večer před spaním (…) přesně určili, v čem bylo jejich jednání dobré, a v čem špatné. Člověk se pak bezděky snaží každý den od začátku být lepším.“

V květnu téhož roku Anne také napsala: „V lidech je nutkání ničit (…), zabíjet, vraždit a běsnit. A dokud veškeré lidstvo bez výjimky neprojde velkou metamorfózou, bude válka zuřit, všechno, co se vybudovalo, vypěstovalo a vyrostlo, bude zase skoseno a zničeno a všechno začne nanovo!“

„Osmdesát let po smrti Anne Frankové to zní až krutě zlověstně,“ uzavírá Leo Pavlát.

Jaká tajemství Deník Anne Frankové obestírají? A proč v úplnosti vyšel až před 12 lety?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.