K trvalkám ne, ke dřevinám ano, říká o mulčování kůrou zahradník

„Jsou druhy rostlin, které mají spíše rády sucho a vzduch, než aby je kryla nějaká mulčovací kůra. Typickým příkladem jsou levandule nebo čilimníky. Umím si představit zamulčovat je centimetrovou vrstvičkou kompostu nebo substrátu, ale nasypat na ně klasickou mulčovací kůru, která drží vlhkost, tak to není dobrá cesta,“ vysvětluje zahradník Pavel Chlouba.

Ani v případě mulčovací kůry neplatí čím více, tím lépe. „Když jsem začínal, používal jsem doporučovanou vrstvu vysokou 10–12 cm. Ukázalo se, že to není dobré hned z několika důvodů. To vlhko je kvůli vysoké vrstvě kůry trvalé, kůra špatně dýchá, a tím špatně dýchají i kořeny rostlin pod ní. Z mého pohledu ideální je vrstva 3–4 cm a postupně jí doplňovat,“ říká Chlouba

Vysoká vrstva kůry má na rostliny hned několik negativních dopadů. Za prvé jim chybí vzduch. Za druhé, jak kůra tleje, dochází tam ke změně chemismu v půdě a odčerpává se dusík. To znamená, že ho do půdy musíme doplňovat. A za třetí, to jsou různí slimáci a plžáci. V kůře totiž nacházejí skvělé podmínky k jejich setrvání a množení.

Proč se nesmí kůra sypat přímo ke kmenům stromů a co ještě se dá použít jako mulč, si poslechněte v reportáži.