Kamenná brána je největší v Broumovských stěnách. Navíc má krásnou vyhlídku

17. říjen 2019

Skály a skalní města lákají k návštěvě v kteroukoliv roční dobu. Ve východních Čechách je takových míst nepočítaně. Například Broumovské stěny tvoří desítky útvarů, zákoutí, roklin a vyhlídek. A patří mezi ně i Velká kupa s Kamennou bránou.

Kdo se chce ke Kamenné bráně vydat, může jít třeba po turistické značce od parkoviště v Suchém dolu, z vrchu jménem Slavný. A už tam ho čeká nádherný výhled na východní Krkonoše. Jakmile ale vejde do lesa, ocitne se v divoké přírodě.

Zaječí rokle je plná tajemných zákoutí s pralesními bučinami, pískovcovými útvary a blokovými sutěmi, které tvoří další rokliny. Na konci Zaječí rokle je další, Třešňová rokle a také nejvýznamnější pískovcová jeskyně Broumovských stěn – Pod Luciferem. Ta je však pro veřejnost nepřístupná a ani se nedoporučuje do ní vstupovat.

Ze Zaječí rokle pokračuje trasa dál pískovcová dlážděná cesta, která kdysi sloužila lesníkům. Míjí studánku a vodní prameny a mezi stromy se objevují větší a větší pískovcové útvary. I v těchto místech se nacházejí kamenné hřiby. Před několika desítkami let tu nebyl lesní porost tak vysoký a skály byly lépe vidět. Velkou kupu ale přehlédnout nelze. Je to vlastně několik skalních útvarů, které vedou až ke Kamenné bráně.

Výhled z Kamenné brány

Zdá se až neuvěřitelné, že toto dílo vytvořila sama příroda – v některých místech se obří pískovcové bloky dotýkají jen několika centimetry a přesto tu Kamenná brána stojí už miliony let. Může za to prapůvodní moře, které v místě Broumovské kotliny kdysi bývalo a s ním usazené písky, alpinské vrásnění a nakonec dlouhodobý proces eroze a zvětrávání. Balvany, které váží několik tun, tak jistě přečkají další staletí.

Kamenná brána na okraji Velké kupy patří ve výšce 708 metrů nad mořem k hlavním symbolům Broumovských stěn. Je pět metrů vysoká, pět metrů široká a tři metry hluboká. Když na ni vystoupíte, otevře se vám nádherný výhled na Broumovskou kotlinu v pozadí se Sovími horami a pásmem Javořích hor.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.