Kamenná brána je největší v Broumovských stěnách. Navíc má krásnou vyhlídku
Skály a skalní města lákají k návštěvě v kteroukoliv roční dobu. Ve východních Čechách je takových míst nepočítaně. Například Broumovské stěny tvoří desítky útvarů, zákoutí, roklin a vyhlídek. A patří mezi ně i Velká kupa s Kamennou bránou.
Kdo se chce ke Kamenné bráně vydat, může jít třeba po turistické značce od parkoviště v Suchém dolu, z vrchu jménem Slavný. A už tam ho čeká nádherný výhled na východní Krkonoše. Jakmile ale vejde do lesa, ocitne se v divoké přírodě.
Zaječí rokle je plná tajemných zákoutí s pralesními bučinami, pískovcovými útvary a blokovými sutěmi, které tvoří další rokliny. Na konci Zaječí rokle je další, Třešňová rokle a také nejvýznamnější pískovcová jeskyně Broumovských stěn – Pod Luciferem. Ta je však pro veřejnost nepřístupná a ani se nedoporučuje do ní vstupovat.
Ze Zaječí rokle pokračuje trasa dál pískovcová dlážděná cesta, která kdysi sloužila lesníkům. Míjí studánku a vodní prameny a mezi stromy se objevují větší a větší pískovcové útvary. I v těchto místech se nacházejí kamenné hřiby. Před několika desítkami let tu nebyl lesní porost tak vysoký a skály byly lépe vidět. Velkou kupu ale přehlédnout nelze. Je to vlastně několik skalních útvarů, které vedou až ke Kamenné bráně.
Zdá se až neuvěřitelné, že toto dílo vytvořila sama příroda – v některých místech se obří pískovcové bloky dotýkají jen několika centimetry a přesto tu Kamenná brána stojí už miliony let. Může za to prapůvodní moře, které v místě Broumovské kotliny kdysi bývalo a s ním usazené písky, alpinské vrásnění a nakonec dlouhodobý proces eroze a zvětrávání. Balvany, které váží několik tun, tak jistě přečkají další staletí.
Kamenná brána na okraji Velké kupy patří ve výšce 708 metrů nad mořem k hlavním symbolům Broumovských stěn. Je pět metrů vysoká, pět metrů široká a tři metry hluboká. Když na ni vystoupíte, otevře se vám nádherný výhled na Broumovskou kotlinu v pozadí se Sovími horami a pásmem Javořích hor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.