Lodní šroub byl původně český vynález. Josef Ressel si ale neohlídal patent, jmění vydělala konkurence

Jedním z jeho hlavních úkolů bylo zalesňování poloostrova Istrie. Zabýval se i pěstováním kvalitních stromů na dřevo pro stavbu lodí, a to ho zřejmě přivedlo do přístavu Terst, kde se proslavil.

Ještě na počátku 19. století byla všechna mořská plavidla odkázaná na sílu větru. Kolesové parníky poháněné párou fungovaly dobře jen v klidných vodách a byly pomalé.

Až do pozdního středověku středomořské plachetnice neuměly plout proti větru|foto:Albert Sebille, Profimedia

Když Josef Ressel viděl v přístavech bezvládné plachetnice, přemýšlel, jak je rozpohybovat bez ohledu na sílu a směr větru. Vzpomněl si na takzvaný Archimedův šroub, který zakreslil v 16. století Leonardo da Vinci. Toto zařízení zdokonalil tím, že přišel na jeho správný tvar a ideální umístění. Tak se zrodil moderní lodní šroub, který Josef Ressel poprvé vyzkoušel v Terstu roku 1827 na lodi Civetta.

Tento český vynálezce bohužel neměl obchodního ducha a neohlídal si patent na svůj vynález. Ze skvělého nápadu tak neměl skoro nic, jmění na něm vydělala konkurence.