Milešovce se říká Královna Českého středohoří. Němci ji právem titulují Hromová hora

12 fotografií

Rozhled v minulosti okouzlil i zkušené cestovatele. Například mimořádně vzdělaný Alexandr von Humboldt (1769 až 1859), který znal nejen Evropu, ale i část Asie a Ameriky, prohlásil, že z Milešovky je třetí nejkrásnější výhled na světě.

Zmíněný cestovatel se na Milešovku opakovaně vracel, doprovázel na ni i pruského krále. V období romantismu byla cílem výletů lázeňských hostů z nedalekých Teplic, někteří dokonce na vrcholu přespali v dřevěných chýších, aby mohli sledovat východ slunce. Není divu, že hora učarovala i básníkům – Jaroslavu Vrchlickému nebo Janu Nerudovi a také německému velikánovi Johannu Wolfgangovi Goethemu.

V polovině 19. století vyrostla na Milešovce 19 metrů vysoká rozhledna. Ostatně už dlouho před romantickým 19. stoletím opěvoval Milešovku Bohuslav Balbín (1621 až 1688), významný český historik a spisovatel. Doslova píše: „…je možno spatřit Hvězdu u Prahy a věž sv. Víta. Na vlastní oči jsem se o tom přesvědčil…“ A právě on jako první použil termín „královna“ – pasoval ji na Královnu Prostředních hor, což je starý název Českého Středohoří.

Observatoř na Milešovce je nejstarší u nás

Úctyhodnou historii má i zdejší observatoř. Jde o Meteorologickou observatoř Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Pozorovatelna počasí zde funguje od roku 1905. O rok dříve byla dokončena stavba observatoře, která představovala vůbec první takové zařízení na našem území. Fungovala tu i telefonní a telegrafická stanice, která předávala denní hlášení o počasí do Vídně.

Pohled z chaty|foto: Stanislava Brádlová

Mnoho se na tom nezměnilo ani v dnešní době, jen pro záznam a přenos dat se využívá počítačová síť a informace putují nejen do Vídně, ale do celého světa. „Zaznamenáváme teplotu a tlak, a protože jsme stanice s lidskou obsluhou, tak i to, co počítač neumí – oblačnost, tip srážek a dohlednost,“ říká vedoucí observatoře Miloš Matúšek. Data se odesílají každou hodinu.

Němci jí říkají Hromová hora

Německý název Milešovky Donnersberg, v doslovném překladu Hromová hora, přesně vystihuje její zvláštnost. Na Milešovce se totiž za rok odehraje nejvíce bouřek z celé České republiky. Statistika roku 2015 jich uvádí 55.

Na vrcholu|foto: Stanislava Brádlová

Bouřka na Milešovce může být dobrodružným zážitkem, ale počítejte s tím, že se během ní uzavírá kvůli bezpečnosti rozhledna. A tak nezbyde, než počkat, až se hromy a blesky přeženou. Milešovka opravdu mraky přitahuje, lidé z okolí podle „čepice“ na vrcholu už po staletí dost přesně předpovídají příchod deště.

Za výstup na Milešovku vás na vrcholu čeká odměna. V první řadě je to skvostný výhled – vidět je Říp, Lovoš, ale také Praha, Ještěd, Krkonoše, ba i Šumava. Na ochozu rozhledny jsou podrobné tabulky s jednotlivými orientačními body.

Jen nevěřte léta tradovanému tvrzení, že jsou za dobré viditelnosti z Milešovky vidět i zasněžené vrcholky Alp. Tedy za souhry určitých meteorologických podmínek Alpy uvidíte, ale půjde jen o zrcadlení jejich štítů na oblačnosti, tedy o jakousi „fata morganu“. Znavený turista se může na vrcholu také občerstvit, chata i bufet jsou k dispozici.