Na jihozápadě Prahy stojí ojedinělá industriální památka. Jmenuje se Pacoldova vápenka
V hlubokém údolí, u silnice V Dolích spojující Velkou Chuchli a Slivenec, stojí Pacoldova vápenka. Je technickou památkou světového významu. Postavena byla ve druhé polovině 19. století podle převratného patentu profesora pražské techniky Jiřího Pacolda. Jeho nápad umožnil zpracovávat jakýkoliv vápenec. Nemusel se pracně ručně třídit.
„Vápenku tvoří dvě stupňovitá kloboukovitá tělesa, které spojuje provozní podnoží,“ popisuje geolog Jiří Čížek. „Každé z těles má uvnitř dvě samostatné šachty, takzvaná peciště. Ta jsou cylindrického tvaru a ve třetině výšky do každého z nich ústí tři roštová topeniště, při zemi pak mají po dvou vybíracích otvorech. Vápenné pece z cihel jsou spojeny stahovacími pásy.“
Vápenka systému Jiřího Pacolda (1834–1907) nevyžadovala vytříděný vápenec a je ve své podobě světovým unikátem. V provozu byla až do druhé světové války. Pozdější dlouholeté chátrání ukončila náročná rekonstrukce v letech 2004–2005. Také se plánovalo, že by ve vápence mohla být expozice o historii zdejší těžby, nápad se ale nerealizoval.
Stavbě se říká „industriální socha“ a je častým cílem návštěv odborníků na technické památky a architekturu a samozřejmě také turistů, Končí zde naučná stezka Barrandovské skály – Chuchelský háj. Pokud si chcete vápenku prohlédnout na vlastní oči, můžete vyrazit z autobusové zastávky Velká Chuchle po silnici do Slivence. Památka se nachází asi půl kilometru po levé straně.
Přes ulici objevíte lom Homolka, který byl pro vápenku zdrojem kamene. Dnes je přírodní rezervací. Důvodem ochrany jsou členité skalnaté stráně se třemi otevřenými lomovými stěnami. Na skalních svazích rostou společenstva skalní stepi a vyskytují se tu i chráněné a ohrožené druhy. Pod kopcem Homolka je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště trilobitů.
Kdyby vám Pacoldova vápenka nestačila, v přírodní rezervaci najdete další unikát - chráněný geologický profil mezinárodního významu v podobě celosvětově stanoveného rozhraní spodnodevonských stupňů lochkov – prag. Spodní hranici pragu definuje první výskyt mořského tvora konodonta.
Byli to pravděpodobně drobní, 2 až 3 centimetry dlouzí protáhlí živočichové podobní dnešním kopinatcům. Vzhledem k tomu, že neměli téměř žádnou pevnou schránku, dochovaly se pouze drobné otisky čelistí. Jejich fosílie jsou velice významné při určování stáří hornin. Hranice (stratotyp) je ve stěně lomu vyznačená žlutým pruhem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
