O blahodárných účincích třeboňské rašeliny se přesvědčili lidé po celém světě
Na břehu jihočeské Zlaté stoky, propojující rybníky Rožmberk a Svět, leží malebné historické městečko Třeboň. A i když jako každé správné sídlo u nás mělo v minulosti své lázně i lazebníka, nejspíš by nikoho z jeho dávných obyvatel nenapadlo, že se Třeboň jednou stane vyhlášeným lázeňským městem.
Třeboňské lázně vděčí za svůj vznik místnímu učiteli Václavu Huckovi. Ten přišel vyučovat v polovině 19. století na třeboňskou chlapeckou školu a zároveň se hned zapojil do dění ve městě. Záhy se stal respektovanou osobností, bez které se neobešla většina tehdejších kulturních akcí.
V roce 1875 podnikl se svojí rodinou okružní cestu po západočeských lázních a byl jimi uchvácen. Líbila se mu čistota ulic, kolonády, fascinoval ho i ekonomický profit, který lázeňství přinášelo. Zároveň činorodému kantorovi došlo, že i Třeboň by mohla vsadit na stejnou kartu. Bohaté zdroje léčivé rašeliny v okolních lesích, kulturní zázemí města, včetně vlastního divadla a dostupnost železnicí, to vše podle Václava Hucka předurčovalo Třeboň k tomu, aby i ona se stala lázeňským městem. Když si ještě nechal udělat rozbor místní rašeliny, který ukázal, že má v sobě víc léčivých látek, než ta, která se tehdy používala v Mariánských Lázních, bylo rozhodnuto.
A tak ani ne deset let po návratu z výletu otevřel Václav Hucek první třeboňské lázně. V nově vystavěném lázeňském domě bylo zpočátku jen třináct pokojů pro devatenáct hostů. Nejprve lázně navštěvovali pouze místní muži, časem se přidaly ženy a nakonec se objevila i přespolní klientela a po pár letech i ta zahraniční. Z lázeňských knih vyčteme, že mezi pacienty byli lidé z bavorského Pasova, Mnichova, ze srbského Noviho Sadu, Londýna i vzdáleného Chicaga a Filadelfie.
Na konci svého života převedl Václav Hucek prosperující lázně na svou neteř. Té se ale podnikatelsky nedařilo, a tak na sklonku 30. let minulého století upadající lázně odkoupilo město Třeboň. Městská správa během dvou let budovu zrekonstruovala, navýšila její kapacitu a nastartovala novou etapu třeboňského lázeňství.
V současnosti najdete lázně nejen na místě, kde stávala původní budova, ale od 70. let minulého století slouží lázeňské péči rovněž areál Aurora, vybudovaný na břehu rybníka Svět. Díky rašelině se v Třeboni léčí bolestivé stavy páteře a kloubů, poúrazové a pooperační stavy, například po kloubních náhradách, artrózy, revmatická onemocnění, Bechtěrevova nemoc, dna a hyperurikemický syndrom či bolestivé stavy měkkých tkání.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka