Ovocné stromy jsou žádané, je ale potřeba jejich vývoj upravovat. Je to stejné jako u dětí, říká zahradník

3. březen 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ovocný sad

Už jako dítě chtěl být zahradník. Jaroslav Vintera z Mravína si splnil sen a je jedním z největších pěstitelů denivek u nás. Jeho další láskou jsou staré odrůdy stromů, které jeho firma vysazuje v Pardubickém kraji, například v Jenišovicích, Střemošicích, na Pustině nebo ve Vinarech. Sortiment starých ovocných odrůd se díky poptávce v posledních letech velmi rozšiřuje.

„Už v pěti letech jsem věděl, že chci být zahradníkem, i když rodina nebyla nadšená. Ale ten pocit, když vysadíte strom, pak po deseti, patnácti letech uděláte výchovný řez a už si na to berete žebřík, pak sklízíte první plody, ten pocit je pro mě jedinečný,“ vyznává se ze své lásky k přírodě zahradník a pochvaluje si některé osvícené starosty, kteří chtějí zachovat tradici a vrací staré odrůdy ovocných stromů například podél cest nebo na obecní pozemky.  

Výchovný řez v deseti letech 

Ovocné stromy jsou ze školky nějakým způsobem zapěstovány a je třeba jejich vývoj kontrolovat a upravovat. „Je to stejné jako u dětí. Ty se také vychovávají a tvarují,“ vysvětluje zahradník.

Zahradník Jaroslav Vintera z Mravína

U stromů je potřeba pohlídat, aby měly hezký kmen, jeden terminální výhon, probírá se koruna, aby byla rovnoměrná, a často je potřeba například v alejích zvyšovat kmeny, aby nenastala kolize se zemědělskými stroji.

Vybrat správné místo

Kdo nestihl zasadit strom na podzim, což je nejlepší doba, může to napravit na jaře. Nejdůležitější je výběr stanoviště. Staré odrůdy se nejčastěji sázejí na velmi bujných odnožích, je třeba počítat s tím, že budou na místě šedesát, v některých případech i sto let. Proto je potřeba si velmi dobře promyslet,  kde budou, aby nevadily sousedům, aby po kořenech nejezdily stroje, a aby země byla aspoň trochu výživná. 

„Buďto vyberte odrůdu, která snáší horší podmínky, např. kožená reneta (koženáč), to je jabloň, která snese i horší zeminu, nebo půdu vylepšete. Ale rozhodně nestačí vykopat jámu a dát tam hnůj. Je třeba vyměnit ornici na mnohem větším prostoru.“ Pokud je jáma malá, chová se strom jako v květináči, a když živiny dojdou, strom je neduživý a přestane dobře plodit.

Spustit audio

Související