Poslouchejte Kóšer podcast, židovské Roztoky a 100. výročí Roberta Piesena
O čem vysílá slovenský košer podcast? Židovské Roztoky, jak je neznáte. A 100 let od narození Roberta Piesena.
Slovenský Deník N vysílá už druhým rokem košer podcast o židovském světě. Moderuje ho a připravuje reportér a šéf zahraničního oddělení slovenského Denníku N Mirek Tóda, na pomoc si přizval rabína Mišu Kapustina, který po ruské okupaci Krymu emigroval na Slovensko, kde se ho ujala bratislavská židovská obec. Jak podcast vznikl a jestli je o něj zájem, o tom s Mirkem Tódou mluvila Terezie Jirásková.
Židovské stopy nacházíme v českých zemích i na nečekaných místech. Mimořádně urbanisticky cenný prostor zanechali v Roztokách u Prahy Židé, kteří si tu od druhé poloviny 19. století budovali výstavní letní vily. Na velkorysých pozemcích byl prostor pro skleníky či tenisové kurty. Z Prahy se na toto místo dostanete za patnáct minut vlakem. Na pozoruhodnou procházku vzala naši spolupracovnici Kateřinu Havránkovou historička ze Středočeského muzea v Roztokách Marcela Šášinková.
Patřil k nejoriginálnějším českým výtvarníkům své generace, vystavoval s Vladimírem Boudníkem, Josefem Istlerem, Janem Koblasou, Mikulášem Medkem a Alešem Veselým. A přesto dnes není zdaleka tolik známý, možná i proto, že už v polovině 60. let odešel do Rakouska a pak do Izraele, kde v roce 1977 zemřel. Kdo? Výtvarník Robert Piesen, který se narodil 11. srpna roku 1921. O této pozoruhodné osobnosti s historikem Arnem Paříkem mluvila Daniela Brůhová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.