Rakytník je nenáročná dřevina, poroste na jakémkoli místě s trochou orničního horizontu

V Evropě a Asii roste sedm druhů rakytníku, u nás pěstujeme hlavně rakytník řešetlákový. „Rakytník řešetlákový je pionýrská dřevina, snese jakékoli slunné místo,“ ujišťuje Josef Vačkář, odborný instruktor Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Plzeň-region. Pokud jde o zeminu, rakytníku vyhovují propustné písčité půdy. Vzhledem ke své nenáročnosti nevyžaduje přílišné hnojení.

Pěstujeme ho jako okrasnou a ovocnou rostlinu. Plody sbíráme na podzim, obsahují mnoho vitamínu C a další zdraví prospěšné látky. Využívají se k posílení imunitního systému a prevenci i léčbě nachlazení nebo chřipek.

Tato trnitá opadavá dřevina svými kořeny silně expanduje, odnožuje. Proto je dobré při výsadbě rakytníku myslet na to, že bude potřebovat víc prostoru. Z kořenových výmladků si ho v budoucnu můžeme snadno namnožit oddělky. Také se dá množit řízkováním.

Rakytník je dvoudomý a větrosnubný, k samičím rostlinám musíme pořídit alespoň jednu samčí. Důležitá je shoda doby kvetení. „Nabídka opylovačů by měla kopírovat kvetení samičích rostlin, na trhu se setkáváme nejčastěji se samčími odrůdami Polmix, K+ nebo Romeo. Jeden samec stačí na pět keřů rostlin samičích,“ říká zahrádkářský instruktor.

Řez rakytníku se provádí každý druhý rok

„První dva tři roky nebudeme rakytník řezat vůbec,“ zdůrazňuje Josef Vačkář. „V dalších letech řežeme samičí rostliny, a to nejlépe ob rok. Sklízíme dvouleté výhony s bobulemi, které zmrazíme. Zmrazené plody jednoduše oklepeme z větviček.“

Rakytníky dobře zvládají zimu, nemívají problémy ani s chorobami. „Ze škůdců nás v poslední době zlobí vrtule rakytníková. Nechci být špatným prorokem, ale poměrně rychle se rozšiřuje a zabírá už polovinu území České republiky. Takže proti vrtuli rakytníkové bude nutná ochrana.“