Rozmanité traviny v zahradě. Jsou působivé a nevyžadují mnoho péče
Traviny se liší výškou, barvou, tvarem listů, dobou a barvou kvetení. Hodí se jako doplněk smíšených záhonů, působivé jsou i v samostatných partiích založených právě na rozmanitosti travin. Nevyžadují mnoho péče a jsou dekorativní po celý rok. Pro které se rozhodnout a jak je pěstovat poradí kurátor travin Botanické zahrady hlavního města Prahy Petr Hanzelka.
„Zelené, žluté, růžové,… barevná škála je ještě pestřejší. Některé trávy jsou vícebarevné, panašované, například ozdobnice. Lze pěstovat trávy takřka sytě červené, například Imperata cylindrica ‚Red Baron‘, nebo žlutooranžové, namodralé, jako jsou helicotrichony či kostřavy. Ty jsou navíc stálezelené a na jaře je stačí jen prohrábnout. Není třeba je sestřihávat. Stálezelené jsou i mnohé pěchavy (Sesleria).
Některé traviny jsou hodně nízké, k nejnižším patří některé pěchavy (Sesleria caerulea) nebo nízké odrůdy kostřav, ale často jsou to trávy spíše trsnaté. Jako půdopokryvnou můžeme na suchých stanovištích použít třeba moskytovku (Bouteloua gracilit), která je taková polo-stálezelená, není potřeba ji střihat, stačí pouze na jaře odstřihnout odkvetlé květy.
Soutěžte do konce dubna o zahradní traktůrek v hodnotě 90 000 Kč!
K nejvyšším travám pěstovaných na zahradách patří ozdobnice obrovská (Miscanthus floridulus ‚Giganteus‘), která dorůstá do výšky 3 až 4 metry. Vysoké jsou i některé prérijní trávy, například vousatice (Andropogon gerardii) s výškou 2 až 3 metry. Výška běžných ozdobnic čínských (Miscanhus sinensis) se pohybuje okolo 120, 150 nebo 200 cm.
Suché stanoviště vyhovuje mnoha druhům trav, často to bývají trávy z krátkostébelných prérií Severní Ameriky. Dobře suchu odolává Bouteloua gracilit či bizoní tráva (Buchloe dactyloides), ta se ale používá především pro tvorbu suchovzdorných trávníků. Ze středně vysokých je to Bouteloua curtipendula nebo Pennisetum orientale ‚Karley Rose‘.
Těch, které se vysazují do vlhkých půd, mnoho není. Zmíním rod Glyceria (zblochan), pak některé psárky, kostřavy. Spíš než trávy tam lze použít nějaké ostřice, které trávy připomínají, ale je to jiný rod a jiná čeleď.
Většina okrasných trav je ráda na plném slunci, případně rozptýleném světle. Do polostinných nebo stinných míst se hodí rákosník (Hakonechloa macra), trsnatá tráva původem z Japonska, krásná je odrůda ‚Aureola‘, která je výrazně žlutě panašovaná.
Trávy také kvetou, vytvářejí poměrně bohatá květenství. Velmi časně na jaře kvetou některé pěchavy, v létě třeba dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides), jiné trávy kvetou v pozdním létě. Květenství vypadají dobře na podzim i v zimě (např. u ozdobnice čínské), kdy zdobí zahradu.
U celé řady trav nadzemní část na podzim mění zbarvení, zasychá, žloutne, oranžoví nebo získává bronzové tóny. Ale ty se musí ostřihat, aby mohly znovu růst. Sestřih odumřelých částí travin se provádí v předjaří na drn o výšce 10 až 15 cm, rostliny znovu obrostou.
Nové rostliny můžete do zahrady vysazovat kdykoliv, od jara do podzimu. V létě je ovšem potřeba zajistit rostlinám zálivku, aby dobře zakořenily. Pokud chcete namnožit rostliny, které už v zahradě máte (kupříkladu trs ozdobnice čínské), brzy na jaře původní trs vyryjte, rozdělte rýčem na několik menších trsů a ty znovu vysaďte.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
