Rybářský rok má svá pravidla. Vysazují se původní druhy, pro pstruhy je stanovená denní doba lovu
Rybářský rok má svá pravidla, například je stanovená denní doba lovu. V pstruhovém rybářském revíru je tato doba v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin, v měsících listopad a prosinec od 7 do 17 hodin. V mimopstruhovém revíru platí v době od října do března denní doba lovu od 5 do 22 hodin. Ovšem aby bylo co lovit, o to se stará Český rybářský svaz.
Rybáři z Ústeckého a Libereckého kraje jsou sdružení v Severočeském územním svazu Českého rybářského svazu a hospodaří na ploše 5100 hektarů. Ale kraje se liší. V Ústeckém je víc nádrží, v Libereckém je zase víc pstruhových říček a potoků. Je to dáno jak reliéfem krajiny, tak lidskou činností. Mnoho nádrží v Ústeckém kraji vzniklo zatopením původních těžebních lokalit.
Český rybářský svaz obecně klade důraz na vysazování původních druhů a také respektuje charakter krajiny, kvalitu vody i potřeby jednotlivých druhů ryb. Některé se vytírají na vodních rostlinách, jiné naopak na substrátu.
Vysazují se ale i druhy nepůvodní – například amur, pstruh duhový nebo siven americký. U nich nehrozí přemnožení, protože pro rozmnožování v přírodě tu nemají ideální podmínky. Například amur potřebuje určitou teplotu vody a tu tady nemá. Pstruh duhový nebo siven tak trochu zachraňují původního pstruha. Rybář většinou vzácného „domácího“ pstruha pustí a na pánvi skončí uměle vysazený pstruh duhový.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.