Jak proměnit cementový med v kvalitní produkt? Rada od zkušeného včelaře je jednoduchá

15. říjen 2024

Přemnožení mšic potrápilo letos včelaře hlavně ve vyšších polohách. Včely přinášely do úlů místo medovice velké množství melecitózy. Takový med velmi rychle krystalizuje a nejde vytočit.

Když totiž včely uloží melecitózu do plástu, tak během pár dnů to tak ztvrdne, že to připomíná cement. Proto lidový název cementový med.

Evžen Báchor a včelí produkty

Na vině je medovnice

„Melecitóza je produkt mšice, která se jmenuje medovnice velká nebo medovnice ojíněná. Tyto mšice se letos přemnožily a poskytly včelám příliš velké „sousto“. A to překvapilo včelaře hlavně v podhůří.

„Když včelaři vytáhli mnoho zabetonovaných plástů, byli z toho nešťastní. Ale pozor, existuje recept, jak i z melecitózního medu vytvořit velmi kvalitní produkt,“ říká známý pardubický včelař Evžen Báchor a sděluje svůj osvědčený, lety prověřený postup:  

Namočit a vrátit včelám

Melecitózu jsem zažil už v roce 2003. Místo krásných plástů jsem vytáhl 200 tvrdých prkýnek. Vytočit to nešlo. Jenže plásty nemůžete zničit, včely si už na zimu nové nevytvoří. Tak jsem přemýšlel, co včela s medem dělá, jak ho rozpouští. Ona ho přece musí namočit, aby ho mohla sama jíst. Tak jsem to zkusil a plásty jsem na čtvrt hodiny namočil ve vaně. Pak jsem je odvezl zpátky do úlů a za pár dnů jsem byl překvapen. Včelky vytvořily velmi kvalitní med, vytočil jsem přes dva metráky,“ popisuje svou zkušenost včelař.

Letos podle svých slov takto poradil svým kolegům včelařům, kteří díky tomu zachránili svou snůšku medu. Je to jednoduché: namočit plásty na deset minut do vody a pak je vrátit včelám. Pilné včely med okamžitě přepracují a do tří dnů se dá vytočit krásný med.

Jaká byla letos včelí snůška? Poslechněte si Evžena Báchora v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.