S Boušínskou lávkou přes Úpu si pohrávají živly. Díky lidem ale stále funguje
Dřevěná lávka pod Boušínem spojuje dva katastry – Červený Kostelec a Slatinu nad Úpou. Od poloviny 19. století ji využívají lidé z okolních vesnic. Chodívali přes ni lidé do boušínského kostela i děti do školy, ale také turisté obdivující kouzelný kraj Boženy Němcové.
Lávku nechal kolem roku 1860 postavit majitel náchodského panství kníže Schaumburg-Lippe, kterému patřily také rozsáhlé lesy údolí Úpy. Primárně měla lávka pomáhat lesním dělníkům. Spojovala ale Boušín, Slatinu nad Úpou a Mstětín na pravém břehu Úpy s Červeným Kostelcem a okolními obcemi na břehu levém. Rychle si proto našla oblibu mezi lidmi, kteří si krátili cestu například do Boušínského kostela. Dřevěná lávka vydržela téměř 100 let.
Povodně a vichřice
Místní obyvatelé ještě pamatují lávku, kterou v roce 1948 poničila rozsáhlá povodeň a poté se dočkala velké opravy. Zub času ale neúprosně hlodal a koncem 90. let minulého století už byla stavba natolik zchátralá, že se po ní nedalo bezpečně projít.
Okolní obce se proto sdružily, sehnaly peníze a spolu s Lesy ČR postavily lávku novou, roubenou, dokonalou ruční práci podle původní dokumentace. Jenže pár let po slavnostním přestřižení pásky spadl na lávku mohutný buk z okolní stráně. Znovu se tedy opravila, ale za další dva roky ji zdemolovala vichřice Emma.
Ani tato tragédie z roku 2008 ale stavitele neodradila, a tak se lávka znovu hodila do gala, tentokrát i se zastřešením, zvýšenými pilíři a schůdky, které fungují jako bariéra na neohleduplné motorkáře.
Lávka spojuje katastry i lidská srdce
Cestu přes řeku už nevyužívají jen místní. Půvabné okolí s lužními lesy navštěvují hojně cyklisté a turisté. Jde o významnou křižovatku, kde se po značených cestách můžete vydat ke kostelu v Boušíně (mariánské poutní místo), po Justýnčině stezce, do Havlovic, do Ratibořic a na další místa. Nebo se stačí na lávce zastavit a chvíli poslouchat šumění řeky a meditovat o životě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
