Štramberská jeskyně Šipka. Ohromujícími nálezy se zapsala do učebnic

9 fotografií

O ohromující nález v jeskyni Šipka, která je nejznámějším útvarem Štramberského krasu, se zasloužil Karel Maška. Gymnaziální profesor zkoumal s najatými dělníky lokalitu už nějaký čas. Jeskyně totiž až do té doby vězela pod nánosem usazených hornin.

Podle archeologů poskytovala jeskyně člověku útočiště již před více než 32 tisíci lety. Od té doby se zde vystřídalo mnoho lidských kultur. Během teplých období poslední doby ledové zde sídlili neandrtálci a gravettienští lovci mamutů a na konci poslední doby ledové to byli magdalénienští lovci sobů.

Čtěte také

Stovky archeologických nálezů

Tito lidé po sobě zanechali stovky kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku a křišťálu. Některé z dalších nalezených skvostů, které byly součástí měděného a bronzového pokladu, jsou v kopii k vidění v Městském muzeu ve Štramberku.

Jeskyně Šipka má dvě chodby - Jezevčí díru a Krápníkovou jeskyni|foto: Naďa Čvančarová

Jeskyně Šipka patří k těm větším na Moravě. Rozměrný portál jeskyně se nachází na severním úbočí hory Kotouč. Za krátkou vstupní chodbou následuje dno propástky, která vede do dvou chodeb – Jezevčí díry a Krápníkové jeskyně.

Jezevčí díra, kde se objevila pravěká čelist, je nízká a úzká. Krápníková jeskyně má mnohem výraznější parametry, vysoká je 6 a dlouhá 38 metrů. V její přední části jsou na stropě patrné zbytky někdejší bohaté krápníkové výzdoby.

Jeskyně Šipka leží na Lašské naučné stezce a poměrně pohodlně se k ní dostanete po značené trase ze štramberského Národního sadu. Dále pak můžete pokračovat na vrchol Kotouče, Jurův kámen, přes náměstí až na Zámecký vrch se Štramberskou trúbou.