V benediktinském klášteře v Rajhradu jsou uchovávány vzácné moravské písemnosti
Benediktinský klášter v Rajhradu na Brněnsku je živoucí tradicí řádu, ale také doslova pokladnicí písma. Proto zde našla útočiště jedna z poboček Muzea Brněnska, Památník písemnictví na Moravě. Místo údajně při své pouti navštívili i Cyril s Metodějem. Dnes je klášter otevřen veřejnosti, která se může seznámit nejen s životem benediktinů, ale také s historií moravského písemnictví.
Úplné počátky vzniku kláštera jsou nejasné, protože se nedochovaly soudobé prameny. První zmínky pocházejí z listin, tak zvaných břevnovských fals, kde je psáno, že roku 1045, dne 18. října měl český vévoda Břetislav věnovat břevnovskému klášteru jakousi cellu, jíž založil roku 1028 na opuštěném hradě, "jenž slove Rajhrad". O tři roky později měla být tato cella přeměněna na klášter.
Ten byl až do roku 1813 závislý na břevnovském klášteru jak v hmotném, tak v duchovním ohledu, než bylo probošství rajhradské povýšeno na samostatné opatství. Už během snah o osamostatnění začal pracovat na návrhu přestavby kláštera Giovanni Santini Aichl. V dispozici se inspiroval Guariniho neprovedeným plánem pro kostel Panny Marie Etingské v Praze z roku 1679. Rajhradský chrám tak zaujímá významné místo v proudu tak zvané postguariniovské architektury.
Během 70. let 18. století byly v okolí kláštera vysázeny aleje a v jeho areálu jsou také zahrady. Uprostřed kvadratury, která byla v minulosti určena čistě mnichům, ale dnes je přístupná veřejnosti, se nachází Rajská zahrada, ve které jsou kromě rostlin k vidění i pávi.
Památník písemnictví na Moravě
Rajhradský klášter byl odedávna centrem nejenom duchovním, ale také literárním. Jeho knihovna uchovávala stovky knih, z nichž se mnoho dochovalo dodnes. Aby bylo o svazky postaráno i do budoucna, začal v roce 2005 ve zrenovovaných prostorách působit Památník písemnictví na Moravě, jedna z poboček Muzea Brněnska.
Odborně se stará o klášterní knihovnu, návštěvníkům poskytuje průvodcovský servis a prostřednictvím stálých expozic, krátkodobých výstav a edukačních programů rozšiřuje povědomí o literární historii a opravenou památku tak oživuje. Návštěvník se seznámí nejen s historií písemnictví, ale může si třeba i poslechnout staroslověnštinu.
Klášter je možné navštívit celoročně a to každý den. V zimě od 9 do 17, v létě od 6 do 19:30. Památník písemnictví má taktéž celoroční provoz, s výjimkou pondělků. Od května do září od 9 do 17 a od října do dubna od 9 do 16 hodin. Poslední vstup do památníku je vždy hodinu před koncem provozní doby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
