V jihočeských Ledenicích narazíte na svědka dávného soudnictví. Kamenný pranýř
Ledenice jsou malé městečko na jihu Čech mezi Třeboní a Českými Budějovicemi. A na jejich náměstí je k vidění řada zajímavých artefaktů. Vedle sochy svatého Jana a pomníku padlým v první světové válce tam stojí i dvě kašny - jedna funkční a jedna zasypaná, dále pak pomníček místního faráře, pamětní deska místního ředitele a také pranýř. Což je v tomto případě vysoká kamenná stéla umístěná hned pod okny školy.
Původně byl ledenický pranýř dřevěný. V městečku stál prokazatelně už v polovině 17. století. V prosinci 1749 ovšem Ledenice zachvátil požár, během kterého byl pranýř značně poškozen. Místní konšelé se ho rozhodli po požáru obnovit a obrátili se na třeboňskou vrchnost s žádostí o povolení stavby nového, tentokrát kamenného pranýře. A začala vleklá jednání.
Ledenice totiž neměly vlastní hrdelní právo, a tak se třeboňským úředníkům žádost moc nezdála. Dochoval se dopis z roku 1768, ve kterém ledenickým doporučují, ať místo stavby kamenného pranýře vybudují železnou klec na zavírání hříšníků. To se ale zase nelíbilo v Ledenicích.
Nakonec ale přece jen městečko získalo souhlas se stavbou a deset let nato už kamenný pranýř v Ledenicích stál. Jenže to už se s veřejným pranýřováním pomalu končilo, císař Josef II. pak tento typ trestů jako nehumánní definitivně zrušil. A tak dnes ani nevíme, jestli byl vůbec někdy pranýř v Ledenicích použit.
Ledenický pranýř má podobu štíhlé, několik metrů vysoké stély na podstavci. Na vrcholku je vytesán obelisk na kulových nožičkách. Otvor mezi obeliskem a vlastním tělem pranýře sloužil k zavěšení zvonku, na který se zvonilo například na poplach při požárech.
Pranýř stojí na ledenickém náměstí, hned vedle školní budovy. Není nijak označený a je volně přístupný. Hned pod ním vede hlavní silnice. Po té se dá dojet do nedalekých Borovan. I tam se shodou okolností zachoval na náměstí obdobný pranýř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
