Zahradu na střeše oceníte při pěstování koření nebo zeleniny

V minulém století se k zastavování krajiny vyslovil jeden z největších architektů 20. století -  Le Corbusier. Tento francouzský architekt zakomponoval do pěti bodů principů funkcionalismu i vegetační střechy. Jak už tehdy předeslal - „Technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.“

Díky současným technologiím si můžete vegetaci pořídit na jakýkoliv typ střechy pomocí  hydrofilních desek, které byly vyvinuty na základě dlouhodobých zkušeností v zemědělství. Rostliny desky prokořeňují a jejich kombinací s intenzivním střešním substrátem dojde k vytvoření vyváženého vegetačního souvrství.

Důležitá je dobrá statika

Hydrofilní desky z minerální vlny zastávají několik funkcí. Jejich hlavní předností je nízká objemová hmotnost, která hraje významnou úlohu v otázce statiky. Při plném nasycení a zavodnění je střešní zahrada samozřejmě značnou zátěží pro budovu a k míře zatížení konstrukce se proto nejprve musí vyjádřit statik. V maximálním nasyceném stavu je zelená střecha samozřejmě těžší než běžná krtina, a proto typ střešní zahrady limituje především statika budovy.

Jakkoliv je nutné při realizaci vycházet ze statiky domu, případné komplikace jsou v rámci současných stavebních technologií zcela řešitelné. Nízká objemová hmotnost hydrofilních desek je proto při realizaci střešních zahrad velkou výhodou. Hlavní funkcí hydrofilní vlny je ale akumulace vody -  vodu zadržuje, ale také provzdušňuje celý systém. Použitím hydrofilní desky proto šetříme statiku i peněženku a rostliny budou navíc dobře prospívat. 

Realizace pouze na kvalitní střešní krytině

Výška jednotlivých vrstev závisí na zvoleném typu zahrady. Zelenou střechu realizujeme pouze na kvalitní střešní krytině s hydroizolací s atestem proti prorůstání kořínků. Nejprve položíme ochrannou geotextilii a dále postupujeme podle zvoleného typu zahrady.

Následnou vrstvu tvoří buďto nopová folie pro jednoduchou variantu zahrady nebo hydrofilní desky v požadované tloušťce dle náročnosti provedení zahrady. Poslední vrstvu již tvoří samotný substrát. Nejčastěji užívané celkové navýšení jednotlivých vrstev je mezi 8 a 10 cm. Nejmenší funkční navýšení je okolo 6 cm, ale tato výška dovoluje pouze omezenou volbu nenáročných jedno druhových rostlin. Naopak horní hranice navýšení je neomezená a limituje jí pouze statika domu.

Myslete včas i na péči o vegetaci

Při vyšších vrstvách zeminy si už můžete na střeše pořídit trávník, keře nebo stromy. Nejčastěji se ale střešní zahrady využívají pro skalničky, rozchodníky, netřesky, ale také pro pěstování koření, které je pak vždy čerstvé po ruce.  Oblíbené je i zahradničení na střeše – vypěstovat si můžete i „střešní“ rajčata, tykev, dýně nebo jahody. Je to sice hezká představa, ale při realizaci zahrady je nutné i včas myslet to, že rostliny budou potřebovat i na střeše takovou péči jako na běžné zahradě.

Pokud zvolíte tzv. extenzivní typ zahrady, tedy suchomilnou variantu se skalničkami, zalévat nebudeme muset, pouze zavlažíte po založení zahrady. Naopak při intenzivním typu zahrady je třeba myslet na to, že pokud zvolíte rostliny nebo zeleninu, která často potřebuje vláhu, bude nutné mít i na střeše přívod vody a myslet na pravidelnou závlahu. A například i trávník na střeše bude nutné pravidelně sekat, vertikutovat apod.

Zeleně není nikdy dost a zelená střecha umí kromě čištění vzduchu snížit tepelné výkyvy v interiéru, a to celoročně. Jinými slovy dokáže přirozeně ovlivnit spotřebu energií. V létě chladí a v zimě hřeje a vrstva hydrofilní minerální vlny v celém systému funguje jako přidaný izolant.