Zaniklou jihočeskou obec Romavu připomíná neobyčejná kaple. Kamenným základům dělá střechu les
Zapadlá jihočeská vesnice Romava na česko-rakouské hranici na Jindřichohradecku si už v 19. století vysloužila přízvisko Pustina. Teď, ve století 21., je pustá doslova. Nezůstal z ní stát ani jeden dům. Jen jednou za rok se na místě, kde dříve stávala kaple Nalezení svatého Kříže, scházejí věřící k bohoslužbě.
Romavu poprvé vypálili husité a osada pak zůstala sto let opuštěná. Nakonec se v ní zabydleli osadníci povolaní z Horní Falce. Jenže přišla třicetiletá válka a Romavu dvakrát vyplenilo císařské vojsko a jednou Švédové. A poslední tečku za existencí vesnice učinily události 20. století. Nejdříve místní stoupenci Adolfa Hitlera přepadli v předvečer druhé světové války romavskou celnici, aby těsně po válce obsadili vesnici partyzáni pod vedením plukovníka Vladimíra Hobzy a vyhnali všechny obyvatele do Rakouska.
A i když byla Romava znovu osídlena Čechy, Slováky a Romy, v roce 1953 se opět vylidnila v souvislosti se vznikem pohraničního pásma. Stát zůstala pouze budova bývalé celnice. Ale i ta byla nakonec v 70. letech zbořena, když se pohraniční pásmo rozšiřovalo.
Dnes jsou místa, kde vesnice stávala, zarostlá lesem. Zajímavý je ale osud návesní kaple Nalezení svatého Kříže. Ta byla srovnána se zemí, stejně jako šedesát dalších domů. Po pádu železné opony navštívila bývalou vesnici v rámci vzdělávacího projektu skupina studentů pražského soukromého gymnázia Přírodní škola. Ti podle starých katastrálních map určili místo, kde kaple stála a vztyčili na něm kříž. Později odkryli i základy kaple a na jejím půdorysu vystavěli jednoduchou svatyni. V současnosti se jednou ročně, obvykle začátkem května, koná k romavské kapli pouť.
Romavu těsně míjí rakouská turistická trasa Kautzen-Rundweg a také přeshraniční naučná Stezka 20. století. Přímo na místo zaniklé vesnice ale žádná značka nevede a na bývalou silnici do obce je vjezd zakázán. Na českém území je to z nejbližšího parkoviště do Romavy zhruba šest kilometrů lesem, z rakouské osady Radschin to je jen necelého půl kilometru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.