Závin z těsta kynutého pod vodou. Prvorepubliková vychytávka
V současnosti nepříliš známý recept, ale ve své době velmi oblíbený. Jde o těsto, ze kterého se připravovalo mnoho, jednak sladkých zákusků či drobného pečiva, například jsou známé podvodnice, ale daly se z něho připravit i záviny slané nebo tyčinky k pivu či vínu.
- 300 g polohrubé mouky
- 20 g droždí
- 2 KL cukru
- 100 g másla nebo rostlinného tuku
- 1 vejce
- trochu mléka
- sůl
- rozehřáté máslo na potření
- na náplň: jablka, mletá skořice, rozinky, ořechy, cukr, na posypání: moučkový nebo vanilkový cukr
Droždí rozdrobíme do mísy, posypeme cukrem a vařečkou třeme, dokud se droždí nerozpustí. Pak přidáme několik lžic vlažného mléka, mouku, rozpuštěný vlahý tuk, vejce, sůl a vypracujeme tuhé těsto.
Z hotového těsta vytvoříme bochánek, který vložíme do studené vody a necháme cca půl hodiny kynout. Vody dáme tolik, aby bylo těsto celé potopené. Jakmile vyplave nahoru, vyndáme ho a osušíme, stačí papírovou utěrkou.
Bochánek rozdělíme na dva nebo tři stejné díly. Z každého vyválíme plát o síle cca 3 – 4 mm, střed poklademe oloupanými, nastrouhanými jablky, podle chuti event. posypeme cukrem, mletou skořicí, poházíme rozinkami a jádry ořechů.
Těsto zavineme a hotové záviny přeneseme na plech, vyložený pečícím papírem.
Pečeme ve vyhřáté troubě při cca 160°C do zlatavého zabarvení. Během pečení záviny potíráme rozehřátým máslem.
Upečené záviny necháme vychladnout, pak je nakrájíme a posypeme moučkovým nebo vanilkovým cukrem.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.