125 let od zahájení Prvního sionistického kongresu

První sionistický kongres se konal ve švýcarské Basileji od 29. do 31. srpna 1897. Jeho vůdčí osobnost a hlavní organizátor Theodor Herzl si po skončeném jednání zapsal: „Kdybych měl v krátkosti shrnout (…), řekl bych toto: V Basileji jsem založil židovský stát.“

Co se na první pohled jeví jako jednoznačný úspěch, bylo však ve skutečnosti pouhým prvním krokem na cestě k cíli s nejistým výsledkem.

Sjezdu se zúčastnilo na 200 delegátů, z nichž jen 69 reprezentovalo organizace inklinující k sionismu – židovskému hnutí, které od druhé poloviny 19. století usilovalo o založení státu na místě starověké izraelské státnosti v Palestině.

Theodor Herzl, který tři roky předtím vydal ústřední dílo tohoto hnutí Židovský stát, si byl vědom, kolik nesnází jeho snažení provází. Jak si ještě před prvními vystoupeními posteskl, bude „muset tančit mezi vejci, která nikdo nevidí“. Těch „vejcí“ si poznamenal rovných jedenáct, počínaje vnitrožidovskými spory přes úskalí mezinárodně-politická až po závist a žárlivost.

Jednání v koncertním sále basilejského kasina koncipoval jako parlamentní shromáždění a tomu odpovídaly slavnostní obleky a zahajovací ceremoniál. Jednání samo pak bylo ve znamení Herzlovy snahy organizačně sjednotit sionistické úsilí. Herzl se nechtěl spokojit s podporou již existujících židovských osad na historickém území pod vládou Osmanské říše, ale chtěl vytvořit židovský politický orgán, který by byl všeobecně uznávaným představitelem židovského národa.

V souladu s tím jednání vyústila v založení Světové sionistické organizace a byla schválena i další sionistická infrastruktura včetně financování. Bylo též dohodnuto, že kongres se bude konat pravidelně, přičemž není bez zajímavosti, že v době, kdy ženy v Evropě neměly volební právo, mohly již o rok později na Druhém sionistickém kongresu hlasovat a být voleny.

Na cestě „k mezinárodním právem zaručené domovině pro Židy, kteří se nemohou nebo nechtějí asimilovat“ byly současně vytyčeny hlavní úkoly: na prvním místě zajištění podpory evropských vlád pro sionistické hnutí a dále rozvoj židovské kultury, upevňování národního povědomí, zakládání židovských institucí a napomáhání imigraci řemeslníků a zemědělců do Palestiny.

Sám Theodor Herzl se židovské státnosti nedožil – zemřel v červenci roku 1904, ale co si před Prvním sionistickým kongresem zapsal, se naplnilo. Ke své poznámce o založení židovského státu v Basileji totiž připojil: „Kdybych to dnes řekl (…), odpověděl by mi všeobecný smích. Možná za pět let, ale určitě za padesát to uzná každý“.

První sionistický kongres se konal roku 1897. Po půl století, roku 1947, OSN odhlasovala vznik židovského státu.