15. ročník Jom ha-šoa. Ultraortodoxní komunity v Izraeli a Covid-19. 140 let od narození malíře Roberta Guttmanna.
Tradiční vzpomínkový akt veřejného čtení jmen obětí holokaustu letos ovlivňuje epidemie koronaviru. Ortodoxní komunity v Izraeli nerespektují opatření proti šíření nákazy, město Bnej Brak vláda dokonce prohlásila za „zakázanou zónu“. Před 140 lety se narodil malíř a kreslíř Robert Guttmann.
21. dubna se bude konat 15. ročník veřejného čtení jmen obětí holokaustu Jom ha-šoa. Kvůli epidemii Covid-19 a s ní spojené karantény se již dříve zaregistrovaní účastníci propojí prostřednictvím videokonference. Tu organizuje Institut Terezínské iniciativy. Místo přímé účasti v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a dalších místech Česka tak lidé vyjádří svou úctu obětem holokaustu tímto způsobem. Více informací přináší v magazínu Šalom alejchem Terezie Jirásková, v rozhovoru s ředitelkou projektu a Institutu Terezínské iniciativy Terezou Štěpkovou.
V souvislosti s Covidem-19 se i tentokrát podíváme do Izraele. Přestože přijal hygienická opatření proti šíření nákazy koronavirem stejně brzy jako Česká republika, počet nakažených tam brzy výrazně narostl a dnes jich má země skoro dvakrát víc než Česko. Mohou za to ultraortodoxní židé, charedim, kteří nejméně první dva týdny odmítali dodržovat zákaz shromažďování a hromadně se modlili i slavili svátek Purim. Nakazil se dokonce i ministr zdravotnictví Jaakov Licman, rovněž charedi, který nerespektoval nařízení vlastního ministerstva. Tématu se v magazínu Šalom alejchem věnuje Gita Zbavitelová.
A s Janou Šustovou si připomeneme, že je to už 140 let, co se narodil pozoruhodný malíř a kreslíř Robert Guttmann. Autorka oslovila kunsthistorika z Židovského muzea v Praze Arno Paříka, který poutavě přibližuje osobnost, život a dílo tohoto svérázného muže. Na počátku 20. století se stal nápadnou postavou pražského života. Pozornost budil svým výrazným zjevem, sionistickým odznakem na prsou i výstředním uměleckým oblečením. Své obrázky a portréty Robert Guttmann kreslil po kavárnách a barech nebo přímo na ulici a prodával je bez smlouvání za několik korun komukoli, kdo o ně projevil zájem. Sotva kdo jim ale tehdy přisuzoval skutečnou uměleckou hodnotu. On sám by se možná nenadál, že jeho jméno ponese galerie Židovského muzea v Praze.
V magazínu Šalom alejchem nebudou chybět ani aktuální zprávy z židovského světa a ukázky hudby, tentokrát skladby francouzské skupiny Sirba Octet .
Moderuje Tomáš Töpfer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka