Bohatá symbolika židovských novoročních pokrmů
2. října večer začíná letos podle židovského kalendáře židovský Nový rok 5785. Jeho pokrmy provází bohatá symbolika.
Podle židovských náboženských zvyklostí má každé jídlo začít požehnáním. Neuctít takto dar země, kterou Bůh svěřil člověku, je podle Talmudu jako „vzít si, co patří Stvořiteli“.
Požehnání Židé pronášejí nad chlebem. Jestliže však běžně chléb posolí jako připomínku obětí v jeruzalémském chrámu, na židovský Nový rok Roš ha-šana chléb namáčejí do medu. Symbol je to jasný: ať jsou příští měsíce co nejsladší. Hebrejské slovo pro med „dvaš“ současně nese i další význam. Protože písmena hebrejské abecedy mají i číselnou hodnotu, již dávní rabíni postřehli, že slovo med číselně odpovídá hebrejskému spojení „milosrdný Otec“. Na počátku roku tak ochutnání medu zosobňuje i touhu po Boží přízni, přičemž k umocnění jeho sladkosti se do něj máčejí plátky červených jablek.
Chlebem se v tradiční židovské domácnosti rozumí „chala“, která chutí připomíná každému dobře známou vánočku. Během roku je chala spletena z několika proudů těsta do podlouhlého tvaru. Zato na židovský Nový rok bývá kulatá jako bochník coby předznamenání příštích dnů klidných a bez výkyvů.
A nezůstává u tohoto symbolu, protože těch spojených s pokrmy na židovský Nový rok je mnohem víc, a to ještě podle toho, v které části světa Židé žijí. Tak je doložen i zvyk péct chalu ve tvaru žebříku s odkazem na verš ústřední židovské novoroční modlitby o Božím soudu: někdo bude příští rok povýšen a někdo snížen.
V každém případě Talmud zmiňuje pět symbolických novoročních potravin, jejichž názvy mají v hebrejštině stejný kořen jako slova, která naznačují možná lidská přání. Tak například pórek – hebrejsky „karti“ – sdílí svůj slovní základ se slovy odříznout, zničit, a jako takový symbolizuje víru, že Židé zůstanou v nastávajícím roce Bohu nablízku, nebudou zničeni. Dávnověké hebrejské „rubia“, kterým se v náboženské tradici rozumí hrášek či sezam, je zase svým kořenem spjato s výrazem pro zmnožení či zvýšení, v daném případě každého dobra.
Na židovský Nový rok však nelze opomenout ani granátová jablka a jejich zrníčka, s nimiž se pojí požehnání, aby naše zásluhy byly právě tak početné. Víno musí být o tomto svátku bílé, protože tato barva symbolizuje v judaismu vážnost a pokoru, a na druhé straně je třeba se vyvarovat ořechů. Vždyť číselná hodnota tohoto slova v hebrejštině je stejná jako u slova hřích.
Je to všechno tak trochu hra. V upřímnosti víry je však jejím základem předsevzetí žít život co nejlépe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.