Co si myslí američtí Židé
Ve Spojených státech žije na 7 a půl miliónu Židů. Nedávný reprezentativní průzkum dává nahlédnout do jejich života.
Americké výzkumné a analytické centrum Pew Research Center v květnu zveřejnilo výsledky svého rozsáhlého průzkumu z let 2019 až 2020 mezi dospělými americkými Židy. Jednalo se o první takové šetření od roku 2013, a protože Spojené státy mají stále nejpočetnější židovskou populaci na světě, stojí za to povšimnout si alespoň některých výsledků.
Američtí Židé představují mezi obyvateli Spojených států 2,5 %. Dvě třetiny této menšiny se považují za Židy aškenázské, tedy rodinným původem ze střední a východní Evropy, ale plných 7 % respondentů se odkazuje k hispánským, afroamerickým, asijským nebo i pacifickým kořenům.
Američtí Židé dosahovali ve sledovaném období průměrného věku 49 let a své židovství většinou nespojovali s judaismem. Pouhých 12 % potvrdilo účast na bohoslužbách alespoň jednou týdně a jen 21 % uvedlo, že je pro ně náboženství velmi důležité. Mezi věřícími se přitom ti nad 65 let hlásí převážně ke konzervativnímu nebo reformnímu judaismu, zatímco ortodoxní judaismus se ukázal jako přitažlivější pro mladé Židy do 29 let.
Na druhé straně polovina jejich vrstevníků v průzkumu uvedla, že se nehlásí k žádné skupině judaismu, a celkově se za ortodoxní považují ve Spojených státech jen 3 % Židů. Jistou protiváhu k celkově vlažnému postoji amerických Židů k nábožensky prožívanému židovství představuje fakt, že více než tři čtvrtiny respondentů spojují svou židovskou identitu s mravným a etickým životem.
Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že američtí Židé prožívají své židovství především kulturně: slavením svátků i s nežidovskými přáteli, vařením, zájmem o židovské umění a židovskou tematiku v médiích, židovsky zaměřenou turistiku. V tomto smyslu se vyslovila více než polovina dotázaných.
Pojítko mezi americkými Židy představuje též připomínka šoa. Pro plných 76 % dotázaných je holokaust zásadní pro židovskou identitu, i když pro ortodoxní Židy, ale také mladší židovskou generací není toto téma tak závažné.
Podstatný význam američtí Židé přisuzují vztahu k Izraeli. Jako zásadní či důležité to pro sebe označilo 82 % dotázaných, přičemž téměř polovina amerických Židů již Izrael navštívila, čtvrtina z nich dokonce vícekrát.
Do budoucna se jako varovné ukázaly odpovědi k projevům antisemitismu. Většina dotázaných uvedla, že je ve Spojených státech na vzestupu, a 51 % z nich protižidovské projevy osobně zažilo, ať již šlo o graffiti, projevy na sociálních sítích, diskriminaci či dokonce fyzické násilí.
Takto se tedy nahlížejí Židé ve Spojených státech. Jak by asi dopadl podobný průzkum u nás?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.