Co zažil Izák při Abrahamově největší zkoušce, polský spor o dějiny a komiks o Pesachu

Izák jako oběť

Z 22. kapitoly knihy Genesis může čtenáři běhat mráz po zádech. Praotec Abraham v ní dostane od Boha pokyn, aby obětoval svého syna Izáka, a on se o to opravdu pokusí. Teprve na poslední chvíli mu Bůh zastaví ruku s nožem. Jak se v takové chvíli asi cítil Izák? O tom přemýšlí v rozhovoru s Janou Šustovou vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon.

„Je hrozně důležité si uvědomit, co všechno byl Abraham ochoten obětovat, když pochopil, že Bůh po něm chce, aby obětoval Izáka – všechno to, v co věřil, co znamenal jeho život, měl obětovat. A ten důvod, proč to přese všechno udělal, byl v tom, že úplně totálně spoléhal na Boha a nic jiného pro něj fakticky nebylo důležité,“ vysvětluje rabín Sidon.

„A zrovna tak i Izák. Když si vezmete, jak oni vystupují na tu horu, a Izák se Abrahama ptá, kde je nějaká oběť, a on mu říká: „Pán Bůh si vybere, synu můj“ – nebo „mého syna“. A Izák potom zažívá to, že ho otec obětuje. Musíme si uvědomit, jak ho připravoval, jak ho vázal, že to dělal s totální láskou a ten Izák to cítil. On věděl, že otec to nedělá kvůli tomu, že by ho chtěl zabít, ale že to je tak dobře,“ myslí si Sidon.

A uzavírá: „Čili ta otázka oběti je, jak ta oběť se identifikuje s tím být obětován. Můžeme se vrátit sami k sobě – všichni umíráme. Ale jakým způsobem, to už je různé a závisí to na tom, jak to přijímáme, jestli se cítíme být v dobrých rukou za každých okolností, anebo ne.“

Polští akademici se mají omluvit za historickou pravdu

Druhá světová válka v určitém smyslu dosud neskončila. Ještě pořád se vede spor o to, kdo co spáchal, a kdo byl obětí. Například v Polsku, kde se některé případy dostaly až k soudu. Naposledy vyvolal pozornost rozsudek, podle kterého se musejí dva historici omluvit za své tvrzení o podílu některých Poláků na vyhlazování Židů.

„Varšavský soud nařídil dvěma polským historikům, aby se omluvili za údajně lživé nařčení Poláka z vražd Židů za druhé světové války. Měli se ho dopustit historička Polského střediska výzkumu holocaustu ve Varšavě Barbara Engelkingová a profesor historie na univerzitě v kanadské Ottavě Jan Grabowski v 1600stránkové odborné publikaci Noc bez konce,“ vysvětluje Gita Zbavitelová.

Rozsudek má podle akademiků ničivý dopad na další vědecké bádání v oblasti holocaustu. „Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost dlouhodobě zdůrazňuje pouze hrdinství a utrpení Poláků za války a odmítá, že by se někteří na vraždění Židů podíleli. V roce 2018 vláda schválila zákon, který označil za trestný čin takzvaně ,neoprávněnéʻ obviňování polského národa ze zločinů spáchaných nacistickým Německem. Hrozí za něj až tři roky vězení,“ podotýká Zbavitelová.

„Grabowski a Engelkingová se proti rozsudku chtějí odvolat. Kdyby však zůstal v platnosti, znamenal by konec nezávislého historického výzkumu holocaustu v Polsku. Podle Grabowského ale už teď dosáhl svého – odradil vědce od zodpovědného bádání v tomto oboru,“ uzavírá Gita Zbavitelová.

Vychází nová pesachová hagada

Už tam budem, Mojžíši? Tuto otázku asi slýchal biblický Mojžíš poměrně často. Trvalo mu totiž celých 40 let, než svůj lid dovedl z egyptského otroctví do Země zaslíbené.

My se nyní můžeme na příběh exodu nově podívat očima dvou malých dětí – Zdendy a Ráchel. A to díky nové knize s názvem Už tam budem, Mojžíši? Aneb trochu jiná pesahová hagada nejen pro děti, kterou právě vydává židovské kulturně komunitní centrum JCC (džej sí sí). Ilustroval ji David Kakalík, autorkou je Pavlína Šulcová. Natáčela s ní Terezie Jirásková.

Hagada patří k nejpopulárnějším knihám judaismu a také k nejčastěji tištěným publikacím židovské kultury. Je průvodcem pro oslavu svátku Pesach, který má jasný řád, upřesňuje jaké pokrmy a nápoje jíst a pít, vysvětluje jejich symboliku a vypráví biblický příběh o vyvedení Izraele z Egypta.

„Kniha má několik částí, samotný příběh hlavních hrdinů, jsou tam dvě postavy dětí Zdenda a Ráchel, a jejich prostřednictvím se dovídáme něco o Pesachu i tom, jak se slaví. Je tam také speciální výtvarná část deset ran egyptských a pak je tam část pro dospěláky, kdy jsme připravili minimalistický seder pro všechny, kteří chtějí ten sederový večer projít správně,“ vysvětluje Pavlína Šulcová.

Kniha chce oslovit hlavně publikum bez hlubších znalostí judaismu. „Je to určené třeba lidem, kteří slaví Pesach, ale není pro ně tolik důležitá náboženská stránka. Pesach se dá vnímat i v rodinném společenském smyslu jako svátek, kdy se rodina sejde,“ upřesňuje Šulcová.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.