Izraeli pomáhají čeští křesťané, rabín zachránil stovky dětí z Oděsy a co říká Bible o mimozemšťanech

Kallus: Jako křesťané vnímáme antisemitismus zvlášť citlivě kvůli minulosti

V nouzi poznáš přítele, říká se. Od útoků teroristů z Hamásu toto rčení rozhodně platí o organizaci Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém, neboli ICEJ. Ta bezprostředně po 7. říjnu v Česku vyhlásila speciální sbírku pro Izrael a připojila se k pomoci, kterou organizuje česká pobočka Židovského národního fondu KKL. Díky spojenému úsilí tak už je v Izraeli první vojenská sanitka z Česka.

Proč vlastně křesťané pomáhají v Izraeli? Na to jsme se zeptali viceprezidenta ICEJ pro zahraničí a předsedy české pobočky Mojmíra Kalluse:

„Ono to vyplývá už ze samotné DNA naší organizace, která byla založena v roce 1980 v Izraeli právě proto, aby vyjadřovala obrat v křesťanském smýšlení i chování vůči Židům, který nastal po druhé světové válce. Naším cílem je, jak říká prorok Izaiáš, potěšovat lid Izraele, a to právě praktickými způsoby, praktickou pomocí,“ říká Kallus.

Česká sanitka v Izraeli už jezdí. Bude sbírka dále pokračovat? „Rozhodli jsme se, že chceme kibuc Be’eri, který v Izraeli hraje podobou roli jako u nás Lidice, adoptovat, to znamená dlouhodobě se věnovat pomoci. Potřeba samozřejmě daleko přesahuje to, co my z naší malé země můžeme poskytnout. Máme ale konkrétní kontakty na vedení obce, víme, co přesně potřebují. V současné době nejaktuálnější je praktická pomoc rodinám, které přežily a byly evakuovány. To znamená, že dostávají rychlé půjčky ti, kteří přišli o všechno, snažíme se také podpořit terapeutickou pomoc. A jakmile to bude možné a lidé se tam začnou vracet, tak se budeme aktivně účastnit obnovy infrastruktury, domů a všeho dalšího, co bude potřeba – je to dlouhodobý projekt,“ říká Kallus.

Po útocích 7. října se mluví o celosvětovém nárůstu antisemitismu až o stovky procent. Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém působí ve více než 90 zemích. Jak tuto situaci Kallus vnímá? A jak konkrétně se ICEJ zapojuje do boje proti antisemitismu? Poslechněte si celý rozhovor s viceprezidentem ICEJ pro zahraničí a předsedou české pobočky Mojmírem Kallusem.

Z Oděsy do Bukurešti

Najít bezpečí pro stovky dětí, které mají v péči. To byl úkol pro Bakštovi, kteří se starali o židovskou komunitu v ukrajinské Oděse. Patřil k ní i dětský domov a školy. Rabín a jeho žena společně s tisícovkou Židů museli odejít do Rumunska, kde mají nyní útočiště. Svědectví o jejich cestě vylíčila manželka rabína Chasia Bakštová Martině Pouchlé.

Šlomo Bakšt se svou ženou Chasiou přišli do Oděsy v roce 1993. Velmi brzy začali vyhledávat opuštěné židovské děti i děti žijící ve velmi těžké sociální situaci. Budovali pro ně zázemí, kde by o ně bylo postaráno. Jejich domovy, školkami i školami prošlo už víc než 3000 lidí. To vše se ale ocitlo v ohrožení, když je na začátku loňského roku varoval moskevský rabín Pinchas Goldschmidt, který byl přesvědčený, že vypukne válka.

„Měli jsme na Ukrajině tolik, na čem pracovat,“ říká Bakštová a pokračuje: „Nevěříte, že někdo prostě přijde a všechno vám vezme. I když jsme se připravovali na opuštění Ukrajiny, věřili jsme, že vše děláme zbytečně, a nic se nestane.“

24. února 2022 se ukázalo, že měl moskevský rabín pravdu. Začala evakuace členů komunity. „Spousta lidí nám pomáhala. Překročit hranici nebylo samozřejmé, pokud se jednalo o sirotky nebo děti s neznámými příbuznými. Naštěstí se nám podařilo vzít všechny a nikoho jsme na Ukrajině nemuseli nechávat,“ dodává Bakštová.

Nakonec se evakuovalo 1066 členů komunity. V čem byla cesta těžká? A jak se nakonec dostali do Bukurešti? Poslechněte si celý rozhovor Martiny Pouchlé s manželkou oděského rabína Chasiou Bakštovou.

Judaismus a život mimo planetu Zemi

Život mimo planetu Zemi v poslední době řeší nejen vědci nebo milovníci záhad, ale třeba i americký Kongres. Že jde o téma navýsost zajímavé, věděli už autoři nejstarších hebrejských textů. Jak se tedy na mimozemské civilizace dívá judaismus? To v následujícím příspěvku prozrazuje Leo Pavlát.

„Existence mimozemských civilizací pro judaismus dozajista nepředstavuje zásadní otázku, ale to neznamená, že by se jí židovští učenci nezabývali. Oporu jim přitom vždy byly určující texty židovské náboženské tradice,“ říká Pavlát.

A dále pokračuje: „Pro judaismus je určující přesvědčení o životu na Zemi, jemuž se v universu nerovná žádný jiný. Podle Talmudu byl totiž smyslem stvoření člověk. Tomu se jako jedinému živému organismu ve vesmíru dostalo svobodné vůle, a to ho zavazuje k mravní odpovědnosti za vlastní činy. Vodítkem mu přitom má být Boží učení.“

Kde konkrétně se hebrejská Bible zmiňuje o mimozemských civilizacích? A jak je vnímá židovská mystika?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.