Jak pomoci na Terezínské tryzně, na univerzitách v USA to vře a v Bratislavě se sejdou židovské ženy
Pomozte při Terezínské tryzně. Židovští studenti na amerických univerzitách nejsou v bezpečí. A v Bratislavě se chystá konference židovských žen.
Proč se stát dobrovolníkem v Terezíně
Oběti nacistické persekuce si v Česku každý rok oficiálně připomínáme při několika příležitostech. Asi největší a nejmezinárodnější z nich je Terezínská tryzna. Ta se koná od roku 1947 vždy třetí neděli v květnu. I letos se tak 19. května na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně sejdou poslední přeživší šoa, čeští ústavní činitelé a zahraniční hosté. Organizace takové akce není snadná. Proto se do ní už několik let zapojují dobrovolníci, především z řad skautů. V Šalomu jsme hovořili s terezínským vodním skautem Karlem Husarem Charlesem, který dobrovolníky koordinuje.
„Druhá světová válka je u nás v Terezíně ještě poměrně živá. Přiznám se, že když můžu, tak s oddílem zaběhneme do Malé pevnosti, zkusíme se tam zavřít do těch místností, aby děti viděly, co tam ti lidé prožívali. Je to poměrně těžké, když se potom dostanete do kontaktu s člověkem, který si myslí, že 2. světová válka v podstatě nebyla, byly jenom pracovní tábory, žádný holokaust,“ říká Husar. Ten se s takovými názory setkává mezi dětmi i jejich rodiči.
Může tedy skautská průprava nebo třeba dobrovolná pomoc při Terezínské tryzně něco změnit? „Já myslím, že určitě. Už jenom to, že se scházíme jako skauti, a nejsou to jen skauti, může to být jakákoli jiná organizace. Hlavně je to o tom, že ti lidé jsou spolu a navzájem si pomáhají. Jakákoli dobrovolnická aktivita pomáhá, mláďatům otevírá oči a posouvá je,“ dodává Tusar.
Kolik dobrovolníků je na Terezínskou tryznu třeba? Mohou se hlásit jen skauti, nebo kdokoli jiný? A co všechno budou mít dobrovolníci na starosti? Poslechněte si celý rozhovor s terezínským vodním skautem Karlem Husarem Charlesem.
Na amerických univerzitách to vře
V celém světě, ale zejména ve Spojených státech se vzedmula bezprecedentní vlna násilného antisemitismu. Nejhorší situaci zažily americké univerzity, které se tak vlastně stávají dalším bojištěm války v Gaze. Pokračuje Gita Zbavitelová.
„V posledních několika týdnech se nebezpečně vystupňovaly propalestinské protesty na amerických univerzitách. Studenti oficiálně požadovali ukončení izraelské války v Pásmu Gazy, která je odvetou za masakr Izraelců teroristickým Hamásem loni v říjnu, a žádali příměří a přerušení spolupráce s izraelskými školami či podniky. Především šlo však o projevy nenávisti vůči Izraeli, Izraelcům a Židům obecně,“ říká Zbavitelová.
„Každým dnem se proteroristická rétorika stupňovala a přibývalo násilností proti židovským studentům i pedagogům. Mnozí utrpěli zranění. V kampusech vyrostla stanová městečka a univerzity musely zrušit výuku a někde i slavnostní předávání diplomů absolventům,“ dodává Zbavitelová.
Reagovaly univerzity na protesty dostatečně? Jak se na ně dívá prezident Joe Biden? A jak Donald Trump? A jak situaci vnímají sami američtí Židé? Poslechněte si celý příspěvek Gity Zbavitelové.
V Bratislavě se sejdou židovské ženy
Jak zlepšit postavení žen a dívek? Jak je vzdělávat? A jak bojovat proti antisemitismu a diskriminaci? To jsou některé z otázek, které si budou klást účastnící už 17. evropské konference židovských žen. Ta se bude konat od 19. do 22. května v Bratislavě. S evropskou předsedkyní Mezinárodní rady evropských žen Alicí Veselou natáčela Daniela Brůhová.
„ICJW je 112 let stará. V Americe, v Německu a v Anglii vznikly ženské kluby, které podporovaly ženy a děti v tísni, v nesnázích, zneužívané, které zažívaly domácí násilí, nebo hladovějící ženy, chudé ženy. Nejenom Židovky, ale jakékoli ženy. Tyto tři kluby se setkaly před 112 lety a založily tuto společnost. Podporujeme ženy v nouzi, v různých zemích řešíme různé problémy,“ představuje činnost ICJW Veselá.
„V České republice se hlavně soustřeďujeme na obnovování židovských tradic, židovských kořenů. Ty byly v době totality zakázány. Teď se k nim vracíme, obnovujeme tradice a přenášíme je na další generace,“ dodává Veselá.
Co bude hlavním tématem bratislavské konference? A je možné se na ni ještě přihlásit?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.