Jak se slaví Lag baomer

25. duben 2021

Na tento pátek 30. dubna připadá dle židovského kalendáře svátek Lag baomer. Jeho centrem je Meron na severu Izraele.

Lag baomer znamená hebrejsky 33. den sedmi týdnů, které dělí svátky Pesach a Šavuot – svátky vysvobození z egyptského otroctví a darování Božího zákona na hoře Sinaj. Celé toto období, které propojuje ideu svobody fyzické se svobodou ducha, se nazývá omer, ale v židovské paměti nijak radostné není. Historicky tento čas provázely persekuce ať již za římského císaře Hadriána ve 2. století či později během křižáckých výprav. V židovských společenstvích je tak omer považován za čas smutku – s jedinou výjimkou; a tou je právě 33. den tohoto období.

Tehdy, jak uvádí Talmud, přestala smrt kosit žáky proslulého rabína Akivy a tento den roku 160 zemřel jeho věhlasný žák rabi Šimon bar Jochaj. Jako učenec významně přispěl k formulování židovských náboženských zákonů, ale především je mu připisováno ústřední dílo židovské mystiky Zohar neboli Záře.

Tradice a legendy představují Šimona bar Jochaje jako divotvorce a vzpomínka na něj i dnes ožívá jako žádná jiná. V biblických dobách Židé putovali v určený sváteční čas do Jeruzaléma, ale v dnešním Izraeli se poutním místem v přesně stanovený den stal především Meron. V tomto městečku na severu Izraele, jehož existence je písemně doložena již z 2. tisíciletí před občanským letopočtem, rabi Šimon bar Jochaj zemřel. V den smrti měl ještě svým žákům vyjevit skrytá Boží tajemství, zavázat je, aby pro něj netruchlili, ale radovali se z odkazu, který zanechal. Připomínka života a vědění velkého mistra pak ve výroční den jeho úmrtí promění Meron v místo vášnivých oslav.

Během roku zde žije kolem tisíce obyvatel, ale o Lag baomer sem doputuje až čtvrt miliónu ortodoxních Židů. V ulicích celý den i noc zpívají, tančí, recitují učencova slova. Jakmile se setmí, rozzáří se v Meronu vatry, které symbolicky připomínají spalující žár i světlo vědění, kterým Šimon bar Jochaj obohatil svět. Obzvláštní pozornosti poutníků se přitom těší komplex budov s ústředním sálem s rabínovou hrobkou. Tradiční Židé věří, že právě zde je Šimon bar Jochaj pochován, a nijak je při tom neruší, že architektura stavby je mnohem pozdějšího data.

Pro ortodoxní Židy zůstává Meron věčnou připomínkou rabína Šimona bar Jochaje, ale v Talmudu se o tomto místě píše jinak. Původně měl být vesnicí s chovem vzácných ovcí, a právě s tím podle některých archeologů souvisí název celého ovčího plemene. Vždyť tomu, který má zvlášť jemnou vlnu, se říká merino.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.