Jak studovat Tóru s humorem, odkaz rabína Sackse a k čemu je mikve

15. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Na co byste se zeptali biblického Kaina, kdybyste ho potkali? Představujeme nový projekt čtení Tóry. Před několika dny zemřel světoznámý rabín Jonathan Sacks. Jaký je jeho odkaz? A proč chodí židovské ženy do mikve?

Čtení Tóry vypadá jako vážná věc. Ale dá se při něm užít i legrace, jak nyní zjišťují také děti z Lauderových škol a jejich rodiče. Při čtení paraši – týdenní porce Tóry – totiž hrají hry, čtou komiksy nebo testují své znalosti v kvízech. 

To vše díky novému projektu „Jedna stránka týdně“, který chce pomoci všem členům rodiny různých věkových kategorií porozumět biblickým textům. Probíhá od poloviny října, tedy od začátku nového cyklu čtení Tóry. Stojí za ním pedagožka židovské výchovy Tereza Gafna Váňová z Lauderových škol a judaista a překladatel Jiří Blažek. Podrobnosti zachytila Terezie Jirásková.

Komentáře k biblickým textům psal i někdejší britský vrchní rabín Jonathan Sacks. Ten před několika dny zemřel. Pro jeho životní cestu platí jeho vlastní slova: „Dobro, které jsme vykonali, žije dál v druhých, a to je na něm možná to nejdůležitější.“ U nás je tento nositel Templetonovy ceny znám hlavně svými knihami, z nichž některé byly přeloženy do češtiny – jako O svobodě a náboženství nebo Ne v Božím jménu. Jak čelit náboženskému násilí.

Sacks byl celoživotním obhájcem náboženské i společenské tolerance a filozofem, teologem a vysoce uznávaným učencem s tak obrovskou morální autoritou mezi Židy i Nežidy, že ho královna Alžběta v roce 2005 povýšila do šlechtického stavu. Byl představitelem ortodoxního judaismu, ale uznával ho i liberální a reformní směr. Vyjadřoval se i k obecným problémům naší doby, z nichž za nejdůležitější považoval klimatické změny, globální oteplování, rostoucí propast mezi vyspělými státy a zeměmi třetího světa, žadatele o azyl, terorismus a vytváření demokratických režimů tam, kde demokracie nemá tradici. Jeho život připomíná Gita Zbavitelová.

Na závěr se na ortodoxní židovství podíváme ještě z jiného úhlu. Je to náboženství, které řídí život věřících nejrůznějšími předpisy. Ty se netýkají jen jídla nebo dodržování sobotního klidu, ale i intimního života manželů a rituální čistoty žen. Judaismus si už od starověku udržuje víru, že menstruace je období, kdy se partneři nemají stýkat a obvykle i spí na odděleném lůžku – než se žena očistí v rituální lázni mikve. Tak je tomu u věřících židů i dnes, jak zjišťovala Jana Šustová.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.