Jom ha-šoa v době covidu, jak Bůh zatočil s Egyptem a pozvánka ke studiu ivritu
Jak se připojit k připomínce Jom ha-šoa? Už máte nový komentář ke knize Exodus? A jak jste na tom s hebrejštinou?
Jom ha-šoa proběhne letos online
Jom ha-šoa ve ha-gvura hebrejsky znamená Den holocaustu a hrdinství. Letos připadá na 8. dubna a připomíná začátek židovského povstání ve Varšavském ghettu v roce 1943. Navzdory pandemii se během něj letos už pošestnácté budou veřejně číst jména obětí šoa. Jak se k akci Institutu Terezínské iniciativy připojit, zjišťovala Daniela Brůhová.
Letošní ročník Jom ha-šoa bude už druhým, který proběhne on-line. „Kdo se předem registroval, tak dostane odkaz do virtuální místnosti, kde bude moct přečíst těch šest jmen tak, jak byl zvyklý na náměstích. Celé čtení bude v reálném čase streamováno na našem webu a facebookovém profilu,“ říká Eliška Waageová z Institutu Terezínské iniciativy.
„Kromě čtení v reálném čase je možné se zapojit i tím, že lidé předtočí video, které nám pošlou a my ho potom budeme do streamovaného čtení od 14 do 17 hodin zařazovat,“ doplňuje Waageová.
Paradoxy Božího triumfu v příběhu Exodu
Příští rok v Jeruzalémě! Těmito slovy v neděli při západu slunce Židé v diaspoře končí oslavy svátku Pesach, tedy vyvedení izraelského lidu z egyptského otroctví. Vypráví o něm biblická kniha Exodus, hebrejsky Šemot. Její nový překlad spolu s podrobným komentářem před nedávnem vydal Petr Sláma, odborník na Starý zákon z Evangelické teologické fakulty Karlovy univerzity. Natáčela s ním Noemi Fingerlandová.
Divadlo triumfu Božího. Tak charakterizuje cestu židovského lidu ke svobodě teolog a znalec Hebrejské bible Petr Sláma. Svůj komentář k prvním 15. kapitolám knihy Exodu nazval Jak jsem zatočil s Egyptem.
„Zatočení s Egyptem konotuje nejenom někoho položit na lopatky, ale opravdu spektakulárně položit na lopatky, trošku ho tím i zesměšnit, nejenom ho přemoct, ale taky ho zostudit,“ vysvětluje Petr Sláma.
Boží triumf v knize Šemot má podle Slámy podvratnou sílu: „Ta trochu triumfalistická nota, která se odráží i v tom názvu, rozehrává paradox, že Bůh zatočil s Egyptem, s mocnou říší, ale udělal to na straně lidí, kteří jsou utlačení, slabí, nesvobodní.“
A jak vlastně dnes přistupuje křesťanský teolog ke svatým textům, které byly původně výhradně židovské?
„Jakožto křesťanský teolog jsem v Židovské bibli a ve Starém zákoně, v knize Šemot na návštěvě. Používám ten prvorepublikový překlad židovských obcí, rabína Federa, Sichera. Pak jsem také samozřejmě kouknul do Mechilty, midraše ke knize Exodus, asi konstantně člověk nahlíží do Rašiho výkladu různých nejasností,“ uzavírá Petr Sláma, který už chystá druhý díl svého komentáře. Ten se bude věnovat především halaše.
Izrael nabízí stipendia ke studiu hebrejštiny
Ata medaber ivrit? Pokud jste nerozuměli otázce, pak byste mohli mít zájem o následující zprávu. Studenti některé z českých státních vysokých škol se mohou ucházet o stipendium izraelského velvyslanectví. A v létě se díky němu zúčastnit kurzů hebrejštiny přímo v Izraeli. Podrobnosti nabízí Terezie Jirásková v rozhovoru s Petrou Mohylovou z Velvyslanectví Státu Izrael.
Slovo ulpan je označením pro intenzivní kurzy hebrejštiny. Ulpany byly původně určeny přistěhovalcům s cílem co nejrychleji je naučit jazyk nové země, a usnadnit jim tak adaptaci. Součástí Ulpanů je intenzivní kurz hebrejštiny. Ten, o kterém právě mluvíme, je třítýdenní a probíhá ve dvou bězích, jeden v červenci a druhý v srpnu.
„Je to intenzivní kurz hebrejštiny, každý den probíhají jednotlivé lekce a je to spojeno s výlety po Izraeli, popřípadě dalším setkáváním s místní kulturou a s místními lidmi, aby to nebylo jenom o učení ve třídě,“ vysvětluje Petra Mohylová, vedoucí nových médií a veřejné diplomacie izraelského velvyslanectví v Praze.
Izraelské ministerstvo zahraničních věcí se letos rozhodlo poskytnout stipendia 40 zemím, se kterými mají nadstandardní vztahy, a Česká republika je mezi nimi. Na letní jazykové kurzy Ulpan se letos může do 9. dubna hlásit 6 studentů státních vysokých škol. Všechny detailní informace, podmínky a odkazy na dokumenty, které je nutné k žádosti přiložit, najdete na stránkách MZV Státu Izrael.
Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka