Jom kipur a dobročinnost, úmrtí Eriky Bezdíčkové a výrazné židovské stopy v Dobříši
Svátek Jom kipur je dnem smíření, půstu a pokání. Jedna z hlavních modliteb přitom přisuzuje velký význam dobročinnosti. Ta obecně představuje jednu z nejvyšších židovských náboženských hodnot.
Nad tím, co to znamená být dobročinný, se zamýšleli četní židovští myslitelé, mezi nimi i proslavený středověký náboženský kodifikátor Moše ben Maimon zvaný Maimonides.
Vzpomeneme paní Eriky Bezdíčkové, výrazné osobnosti a pamětnice šoa. Byla to statečná žena s těžkým osudem. Neúnavně vzdělávala mladou generaci a starala se o to, aby se na hrůzy holocaustu nezapomnělo.
A pozveme vás na jih od Prahy k návštěvě města Dobříš, jehož židovská komunita existovala od 17. století a zanikla v důsledku holocaustu. Památkou na kdysi početnou židovskou obec, jejíž členové se zasloužili o prudký ekonomický rozkvět města, je židovský hřbitov a adaptovaná budova synagogy.
Ta je dnes kulturním domem. První doložená zmínka o Židech je z roku 1645. Jedná se o povolení vrchnosti ke zřízení chevry kadišy – židovského pohřebního bratrstva. Zdejší Židé se tu počátkem 19. století zabývali řemesly. Žili zde koželuh, jirchář, knihař či řezník a vedlo se jim dobře.
Moderuje Tomáš Töpfer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.