Kolik je vlastně židovských identit?

27. únor 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Co si představit, řekneme-li židovská identita?

Česká gramatika rozlišuje ve slově Žid velké Ž k označení národnosti a malé ž pro náboženské vyznání. Takto jednoduše však již Židé svou identitu dlouho nevnímají. Nejnověji to dokládá tento měsíc zveřejněná studie londýnského Institutu pro výzkum židovské politiky zpracovaná na základě šetření ve 12 evropských zemích. Na otázky odpovídalo na 16 300 osob od 16 do více než 70 let z různě velkých židovských komunit. Výsledky pak jednoznačně ukázaly, že židovská identita je pojem velice mnohoznačný.

Při zkoumání, co si kdo spojuje se svým židovstvím, odpovědi uváděly identitu na základě náboženství, etnicity, rodinných kořenů, odkazu a výchovy.

Z perspektivy, proč být Židem, hrály významnou roli antisemitismus a stále živé vědomí tragédie šoa. Další důvody pak respondenti spatřovali v etnické sounáležitosti, podpoře Izraele, vědomí společenství, v židovské rodině a kultuře, společném prožívání svátků, víře v Boha, dobročinnosti.

Konečně z hlediska, jak být Židem, účastníci průzkumu zmiňovali přimknutí se k judaismu, ať již ultraortodoxnímu, ortodoxnímu, tradičnímu, reformnímu či progresivnímu. Nechyběly však ani odkazy na osobní židovskou identitu nazvanou „prostě židovská“, případně kombinující judaismus s jiným duchovním směrem. A ovšem, nebyly by to odpovědi z židovského prostředí, kdyby části respondentů nevyhovovala žádná z uvedených identit.

Výsledná studie na 112 stranách statisticky i komentáři vyhodnotila všechny tyto charakteristiky jednotlivě i ve vzájemných vztazích, podle zemí i celkově, a tak z četných závěrů možno jen vybírat.

Souhrnně platí, že evropští Židé se spíše považují za menšinu náboženskou než etnickou, a své židovství nahlížejí především kulturně a jako rodinné dědictví. Sounáležitost se zemí, v níž žijí, pociťují stejně jako její nežidovští obyvatelé. Podobně, a v některých zemích i více než jejich spoluobčanům, židovským Evropanům záleží na Evropské unii a současně je pro ně velmi důležitý vztah k Izraeli. Vědomí šoa a nutnost boje proti antisemitismu jsou však pro ně důležitější nejen než podpora Izraele, ale i víra v Boha a dobročinnost.

Z průzkumu dále vyplynulo, že pouze polovina evropských Židů se identifikuje s některým směrem judaismu. Nejvíce ortodoxních evropských Židů žije v Belgii, náboženská identita je silněji vnímána mladšími Židy než staršími. Ne všichni, kdo věří v Boha, se účastní náboženských obřadů. A především: silná židovská identita je prožívána i zcela nezávisle na judaismu.

Z hodnocených zemí Židé svou identitu nejsilněji pociťují v Belgii, Velké Británii, Francii, Rakousku, Španělsku a Itálii, nejslaběji v Maďarsku a Polsku.

Česká republika do průzkumu zahrnuta nebyla. Není však důvod se domnívat, že by se základní zjištění o židovské identitě od výsledků šetření lišila.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio