Leo Pavlát: Symbolem Chanuky je světlo

6. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Tento čtvrtek večer, s počátkem 25. dne měsíce kislev židovského kalendáře, začíná letos svátek Chanuka. Jeho symbolem je zapalování světel.

Zažíhání světel na zvláštním osmiramenném svícnu upomíná na historickou událost: Ve druhém století před občanským letopočtem Židé vedení rodem Hasmonejských osvobodili Jeruzalém od řecko-syrských dobyvatel. Ve zpustošeném chrámu našli po bojích jen jeden džbánek rituálně čistého oleje, o němž věděli, že na sedmiramenném chrámovém svícnu – symbolu obnovené bohoslužby – vyhoří za jediný den.

Jak však praví legenda, světla plála plných osm dní, než byl připraven olej nový. Svátek Chanuka, což hebrejsky znamená „zasvěcení“, proto trvá osm dní a po celou tuto dobu se v židovských domech rozsvěcují světla na osmiramenném svícnu zvaném chanukija.

Osm světel zpravidla doplňuje i plamen předsunutého světla devátého, jímž se ostatní zažíhají a které hoří spolu s nimi. Má to svůj význam. Záře osmi světel nesmí sloužit žádné činnosti, aby se nesnížilo jejich jediné poslání: Zvěstovat vítězství víry v jediného Boha nad těmi, kdo se ji snažili potlačit. Chanuková světla přitom mají svítit nejméně 30 minut a musí dohořet.

V přímé vazbě na dávnou událost, kterou svátek připomíná, mohou k zapalování chanukových světel posloužit i kalíšky s olivovým olejem. Musí jich být tak jako svící osm a podle tradice je jejich užití ještě chvályhodnější než zapalování svíček. Současně platí, že chanuková světla nesmí být v žádném případě elektrická nebo plynová.

Podrobnosti o chanukových světlech přináší Talmud. Jak uvádí, svíce se každý den přidávají z pravé strany chanukového svícnu, přičemž jako první se zažíhá světlo, které v daný den přibylo. Je tomu tak proto, aby světlo víry symbolicky každý další den svátku ukrajovalo z hájemství temnoty ducha.

S takovým zvýrazňováním symboliky světla souvisí i zvyk stavět chanukový svícen za okno nebo do otevřených dveří, aby byl na první pohled zřejmý div, na nějž Židé vzpomínají. A kdy že se světla zapalují? Když se setmí natolik, že je možno na obloze spatřit první tři hvězdy. Přesný čas zažíhání chanukových světel ovšem zároveň určuje astronomicky stanovená tabulka.

V tradičním židovském prostředí se během svátku předčítá z První knihy Makabejské, která podrobně popisuje vítězství nad helenizujícím nepřítelem. Text sice netvoří součást hebrejské Bible, ale náboženská tradice ho respektuje. Zpívají se chanukové písně a na stole voní na oleji smažené placky na způsob bramboráku zvané v jazyce jidiš „latkes“ nebo ještě spíše velké koblihy „sufganijot“.

Bude tomu tak i letos, večer co večer, po celých osm dní.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?