Leo Pavlát: Symbolem Chanuky je světlo

6. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Tento čtvrtek večer, s počátkem 25. dne měsíce kislev židovského kalendáře, začíná letos svátek Chanuka. Jeho symbolem je zapalování světel.

Zažíhání světel na zvláštním osmiramenném svícnu upomíná na historickou událost: Ve druhém století před občanským letopočtem Židé vedení rodem Hasmonejských osvobodili Jeruzalém od řecko-syrských dobyvatel. Ve zpustošeném chrámu našli po bojích jen jeden džbánek rituálně čistého oleje, o němž věděli, že na sedmiramenném chrámovém svícnu – symbolu obnovené bohoslužby – vyhoří za jediný den.

Jak však praví legenda, světla plála plných osm dní, než byl připraven olej nový. Svátek Chanuka, což hebrejsky znamená „zasvěcení“, proto trvá osm dní a po celou tuto dobu se v židovských domech rozsvěcují světla na osmiramenném svícnu zvaném chanukija.

Osm světel zpravidla doplňuje i plamen předsunutého světla devátého, jímž se ostatní zažíhají a které hoří spolu s nimi. Má to svůj význam. Záře osmi světel nesmí sloužit žádné činnosti, aby se nesnížilo jejich jediné poslání: Zvěstovat vítězství víry v jediného Boha nad těmi, kdo se ji snažili potlačit. Chanuková světla přitom mají svítit nejméně 30 minut a musí dohořet.

V přímé vazbě na dávnou událost, kterou svátek připomíná, mohou k zapalování chanukových světel posloužit i kalíšky s olivovým olejem. Musí jich být tak jako svící osm a podle tradice je jejich užití ještě chvályhodnější než zapalování svíček. Současně platí, že chanuková světla nesmí být v žádném případě elektrická nebo plynová.

Podrobnosti o chanukových světlech přináší Talmud. Jak uvádí, svíce se každý den přidávají z pravé strany chanukového svícnu, přičemž jako první se zažíhá světlo, které v daný den přibylo. Je tomu tak proto, aby světlo víry symbolicky každý další den svátku ukrajovalo z hájemství temnoty ducha.

S takovým zvýrazňováním symboliky světla souvisí i zvyk stavět chanukový svícen za okno nebo do otevřených dveří, aby byl na první pohled zřejmý div, na nějž Židé vzpomínají. A kdy že se světla zapalují? Když se setmí natolik, že je možno na obloze spatřit první tři hvězdy. Přesný čas zažíhání chanukových světel ovšem zároveň určuje astronomicky stanovená tabulka.

V tradičním židovském prostředí se během svátku předčítá z První knihy Makabejské, která podrobně popisuje vítězství nad helenizujícím nepřítelem. Text sice netvoří součást hebrejské Bible, ale náboženská tradice ho respektuje. Zpívají se chanukové písně a na stole voní na oleji smažené placky na způsob bramboráku zvané v jazyce jidiš „latkes“ nebo ještě spíše velké koblihy „sufganijot“.

Bude tomu tak i letos, večer co večer, po celých osm dní.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.