Nezmeškejte semináře židovských dějin, Izrael zpřísňuje náboženské předpisy a vyšla Židovská ročenka

Málo známé kapitoly moderních židovských dějin

Proč si Židé pořizovali venkovská sídla? A kdy vznikl jidiš PEN klub? To je jen ochutnávka otázek, o kterých se brzy můžete dozvědět více díky spolupráci Pražského centra židovských studií, Ústavu pro soudobé dějiny i Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Ty na jaro připravily sérii on-line seminářů s odborníky z celého světa. S historičkou Kateřinou Čapkovou natáčela Daniela Brůhová.

První ze seminářů proběhne už v úterý 28. února. Bude přednášet Jaclyn Granick z Cardiff University a Tom Stammers z Durham University. Židé si podle nich ve 2. polovině 19. století a v období před 2. světovou válkou pořizovali venkovská sídla hlavně k reprezentaci rodu, aby napodobili systém obvyklý ve Velké Británii. „Šlo ale také o filantropii, byly také sbírky umělecké, bylo to místo setkávání, místo uměleckých a kulturních akcí,“ říká Kateřina Čapková.

Na semináři, který proběhne 28. března, se bude Carolin Piorun z lipského Simon Dubnow institutu věnovat jidiš PEN klubu. „Podařilo se mu, aby byl uznán jako jeden z PEN klubů, v roce 1927, byl to jediný PEN klub, který se nevztahoval k nějakému teritoriu, k nějakému státu. Existovaly hned tři centra jidiš PEN klubu, Varšava, Vilnius a New York,“ vysvětluje Čapková. Badatelům se například podařilo najít i přihlášku známého spisovatele Isaaca Baševise Singera.

Jaká byla role křesťanského nacionalismu v procesu, který vedl ke genocidě Židů na Slovensku? Jak probíhala migrace východoevropských Židů do Palestiny? A kdo se seminářů může účastnit? Poslechněte si Kateřinu Čapkovou.

Izraelská vláda zpřísňuje náboženské předpisy

Náboženství začíná hrát v izraelském politickém životě stále větší a větší úlohu. Od posledních voleb je v tamní vládě několik náboženských stran, které postupně zpřísňují předpisy tak, aby vyhovovaly ultraortodoxním představám charedi komunity. Slovo má Gita Zbavitelová.

Strana Jednotný judaismus Tóry tak mimo jiné předložila návrh na zavedení hodin, kdy se budou moci v národních parcích a rezervacích koupat muži a ženy zvlášť. Prvním parlamentním čtením už také prošel návrh takzvaného Zákona o chamecu, který zakáže, aby se o svátku Pesach přinášely do nemocnic kvašené pokrmy zakázané podle halachy, náboženského práva.

Druhý kontroverzní návrh zákona, s nímž nesouhlasí světští ani liberální a reformní Izraelci, má rozšířit pravomoci náboženských soudů. Nově budou smět rozhodovat i v občanskoprávních, a nejen náboženských záležitostech, jako manželství, pohřby či konverze.

Podaří se nové vládě výrazně oslabit i Nejvyšší soud? Jak na návrhy reagují neortodoxní nebo sekulární Izraelci? A který zákon Netanjahu svým náboženským partnerům zakázal? Poslechněte si Gitu Zbavitelovou.

Vyšla nová Židovská ročenka

Federace židovských obcí mimo jiné vydává každý rok Židovskou ročenku, soubor textů od českých i zahraničních autorů. O té nejnovější pro rok 5783 natáčela Anna Jurečková s jedním z editorů ročenky, novinářem a spisovatelem Jiřím Daníčkem.

Na 130 stránkách letošní ročenky čtenáři najdou odborné texty, prózu i poezii od devíti autorů a autorky. „Když bychom se podívali na letošní ročenku co do obsahu, tak tam máme autory, kteří píšou česky, mezi ně patří třeba Miloš Doležal, který napsal takovou zajímavou studii, která se týká Maxe Eisnera, to byla pozoruhodná osobnost, žil v letech 1881 až 1937, byl to česko-rakouský historik umění, pedagog a také sionista a učil dost dlouhý čas na jihlavské reálce. Mezi jeho žáky patřil třeba Bohuslav Reynek,“ říká Jiří Daníček.

Jak dlouho už Židovská ročenka vychází? Který dnešní spisovatel by si rozuměl s Vojtěchem Rakousem? A jaký text se letos v ročence zabývá Tórou?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.