Plzeň pořádá zajímavé online přednášky, proč jsou v Tóře dvě Desatera a čím nás inspirují Izraelci

Přednášky místo bohoslužeb

Víte, jak se jmenuje největší synagoga v celém Česku? Přece Velká synagoga! Je to ta krásná, která stojí v Plzni, a před válkou sloužila početné a významné obci. Velmi aktivní je ale i dnešní plzeňská komunita, a jak zjistila Daniela Brůhová, nezahálí ani v době lockdownů a karantén.

„Přednášky vznikly jako náhrada za bohoslužby,“ říká Barbora Freund z plzeňské židovské obce. „My se pravidelně scházíme ve Staré synagoze zhruba skupina 20 až 30 lidí. A současná situace nám znemožnila se setkávat,“ dodává.

Tak si našli online formu a probírají témata, která se týkají vnitřní spirituality, židovských hřbitovů ze západočeského kraje, židovských dějin nebo praktického judaismu a výkladů Tóry – midrašů. Sledovat přednášky je možné na Facebooku, Instagramu nebo na webových stránkách Židovské obce Plzeň.

V Tóře není jen jedno Desatero

Uměli byste odříkat Desatero? Ale které Desatero? Text deseti Božích přikázání z Druhé knihy Mojžíšovy se právě četl během bohoslužby v synagoze. Není to ale jediné Desatero, které se v Tóře nachází. To druhé, z Páté knihy Mojžíšovy, se trochu liší. Proč jsou jiné, a v čem?

„Zatímco v prvním je zdůrazněn jeho Boží dárce, druhé Desatero provází zvýrazněná naléhavost pro příjemce – lid Izraele,“ říká Leo Pavlát a pokračuje:

„První výčet Desatera řadí příkazy jako samostatné věty, tedy na způsob: ,Nevraždi. Nesmilni. Nekraď.ʻ V Páté knize Mojžíšově jsou však přikázání, která vymezují vztahy mezi lidmi, spjata spojkou ,aʻ. Text tak zdůrazňuje jejich jednotící propojení; žádné přikázání není důležitější než jiné, společně tvoří nedělitelný celek.“

„Ještě podstatnější je však něco jiného. Židovská náboženská tradice nakonec na jiném místě Tóry přiřazuje všech deset přikázání k příkazu jedinému: ,Miluj bližního svého jako sebe samaʻ,“ uzavírá Leo Pavlát.

40 inspirativních Izraelců

Snad nikdy se český i evropský tisk neodvolával na izraelské zkušenosti tak často jako teď, když se v Izraeli podařilo zavést velmi efektivní očkovací systém. Izraelci ale přicházeli se zajímavými přístupy a řešeními dávno před pandemií.

Právě tamním způsobem uvažování se zabývá hebraistka Terezie Dubinová ve své nedávno vydané knize nazvané Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci. Jak lidé, kteří ji zaujali, řeší problémy? A mají – navzdory odlišnostem svých životních cest – něco společného? Na to se autorky knihy zeptala Terezie Jirásková.

„Nejlépe to shrnul aktivista Tuli Flint z izraelsko-palestinské mírové organizace Bojovníci za mír. On říká, že bezmoc je základní lidská situace. To je velmi židovský postoj. Ale zároveň my nemusíme v té bezmoci zůstat. A v každé situaci, ať se cítíme jakkoliv bezmocní, můžeme alespoň něco málo udělat. A tohle oni měli společné. Všichni chtěli udělat aspoň něco málo,“ vysvětluje Terezie Dubinová.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.