Ubrus vždycky sloužil k utírání mastných rukou. Proč už se to dnes nesluší, prozradil Ladislav Špaček

23. březen 2025

Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

Když prostíráme doma třeba k večeři, tak si všimněme, že už z tradice má ubrus dostatečný přesah. V restauracích by měl přesahovat kraj stolu o 20–30 centimetrů, protože celý středověk se jedlo tak, že hodovníci třemi prsty uchopili kousek kýty a nožem nebo dýkou ukrojili plátek masa a vložili ho do úst.

Hostitelé počítali s tím, že hosté budou čistotní, tak jim ubrusy připravili tak, aby si do přesahu mohli utírat masné prsty. Celý středověk se vlastně prsty utíraly do ubrusu, který ležel na stole.

U velmi slavnostních hostin, například na dvoře Karla IV., najdeme na obrázcích z té doby nebo v různých kodexech malé ručníčky, které dostávali hosté, aby si opláchli ruce před jídlem a mohli je používat také k utírání prstů.

Od ubrusu k plátýnku

Ovšem když hospodyňky v 19. století začaly prostírat ubrusy vyšívané nebo krajkové, bylo jim vážně žinantní, když si hosté utírali prsty do přesahu takového ubrusu. Začali proto hostům k utírání rukou rozdávat malé čtverečky plátýnka. Plátýnko se velmi snadno vypralo a mohlo použít znova.

To byly předchůdci dnešních látkových ubrousků. Dnes už máme naprosto jasno. Prsty si utíráme výhradně do ubrousků. Jsme-li v restauraci nižší kategorie, máme k dispozici papírové ubrousky. Jsme-li v restauraci vyšší kategorie, pak máme látkový ubrousek a do něj si utíráme jak ústa, tak prsty.

KE KOUPI V E-SHOPU RADIOTEKA.CZ

Ladislav Špaček

Patří k největším odborníkům na vývoj etikety i její současnou podobu. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Ladislav Špaček

Na začátku učil vývoj české gramatiky, později se stal redaktorem a moderátorem v Československé televizi. Nejznámější byl ovšem jeho post tiskového mluvčího prezidenta republiky Václava Havla mezi lety 1992 a 2003.

Během této doby se účastnil bezpočtu společenských událostí vrcholného charakteru. Navštívil více než padesát zemí světa, setkal se s desítkami prezidentů, králů a jiných hlav států.

Dnes píše knihy o etiketě a pořádá odborné přednášky a cvičení v tomto oboru. Jeho rady z etikety uslyšíte v našem vysílání v pořadu Pochoutkový rok každou neděli po 10. a v repríze po 21. hodině na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu.

autoři: Patrik Rozehnal , djo
Spustit audio